Krajské integrované centrum nakládání s odpady - Bursík odmítl spalovnu

Přeskočit na menu

Napsali o nás

Bursík odmítl spalovnu

18. března 2009

Města vedou boj s ministerstvem, tuny odpadů chtějí stále spalovat
OSTRAVA Plány měst na severu Moravy vybudovat společnou spalovnu komunálního odpadu narazila na odpor ministerstva životního prostředí. Stavba za pět miliard korun měla vyrůst do roku 2015 v areálu bývalého dolu Barbora poblíž Karviné a likvidovat odpady z celé aglomerace.

Plán ale zkritizoval přímo ministr životního prostředí Martin Bursík. Podle něj je projekt špatně připraven a vedení ministerstva moravskoslezskou spalovnu nepodpoří. To momentálně znamená, že projekt nemá nárok až na téměř čtyřicetiprocentní finanční podporu ze zdrojů Evropské unie.

Náměstek hejtmana Miroslav Novák (ČSSD) označuje Bursíkův přístup za dogmatický a tvrdí, že spalovna bude stát i bez Bursíkova souhlasu. Jenže stavba se tak bez evropských dotací investorům pořádně prodraží.

Společnost KIC Odpady, která má spalovnu stavět, založilo v roce 2005 pět měst – Ostrava, Karviná, Frýdek-Místek, Opava a Havířov. Společně s dálnicí D47 je to jedno z mála témat, na kterém se shodují i zástupci koalice a opozice. V záměru podporovalo města minulé pravicové vedení kraje, na které plynně navázalo současné levicové.
Náměstek Novák v souvislosti se stavbou nešetří superlativy. Kromě toho, že města budou mít kam vyvážet svůj komunální odpad, prodá spalovna vzniklé teplo společnosti Dalkia. Ta jednu ze svých tepláren na Karvinsku vyřadí z provozu. „Výstavbou spalovny jen zlepšíme životní prostředí,“ tvrdí.

Problémem ale zůstává potřebných pět miliard korun. Plány počítají s tím, že radnice zhruba 40 procent získají z Operačního programu Životní prostření Evropské unie, který spravuje právě Bursíkovo ministerstvo a Státní fond životního prostředí. Dalších padesát procent z celé částky slíbila městům zapůjčit Evropská investiční banka. Jenže Bursíkův nesouhlas může vše zkomplikovat a to vyvolává v kraji vlnu nesouhlasu. „O spalovně se hovoří v regionu minimálně od konce 90. let. Nyní za těžké peníze zahrabáváme cenný materiál. Vytváříme tak v krajině tumory, které se jednou stanou problémem,“ varuje předseda krajské hospodářské komory Pavel Bartoš. Spalovna má splňovat nejpřísnější ekologické parametry. Zplodiny z ní mají být stejné jako z plynových kotelen, co je v podstatě nejekologičtější topení. Spalovna má ročně pojmout až 190 tisíc tun odpadu a ten má mít stejnou výhřevnost jako hnědé uhlí.
Mluvčí ministerstva Jakub Kašpar však včera konstatoval, že na to, aby se chystaná spalovna dočkala ministerského souhlasu, musel by se celý projekt zásadně přepracovat. Ministerstvu chybí v projektu třídící linky či kompostárna nebo bioplynová stanice na využití bioplynu. Pokud by v projektu takové technologie byly, dalo by se podle Kašpara hovořit skutečně o integrovaném centru odpadového hospodářství, jak také zní rozepsaný název KIC Odpady.
Měnit projekt podle přání ministerstva pokládají zastánci spalovny za zbytečné. „Odpady se do centra budou vozit už vytříděné,“ řekl včera Tomáš Kotyza z krajského odboru životního prostředí.

Zastánci spalovny argumentují tím, že například liberecká spalovna stojí v centru města, obdobné je to se spalovnou komunálních odpadů ve Vídni. Nejdále jsou ve spalování odpadu Švýcaři. Spalují sto procent všech svých odpadů. Vyvážet odpad na skládky je v této zemi zakázáno.

Podle Miroslava Nováka má ministerstvo maximálně dva roky na to, aby svůj postoj k moravskoslezské spalovně ještě změnilo. Potom bude šance na evropské peníze definitivně pryč. Práce na projektu navíc již dospěly do té podoby, že je hotova studie proveditelnosti a nyní se bude zkoumat vliv na životní prostředí ve studii označované jako EIA.
Obdobné spalovny stojí v Česku v Liberci, v Brně a v Praze.
Regionální mutace | Lidové noviny - Morava

JAN KRÁL

Zdroj: http://www.lidovky.cz/bursik-odmitl-spalovnu-0vu-/ln_noviny.asp?c=A090318_000132_ln_noviny_sko&klic=230606&mes=090318_0

<< zpět

Podmenu


Hlavní menu