Duel: Co přinese kraji spalovna?

Přeskočit na menu
2. 5. 2009

Duel: Co přinese kraji spalovna?

OPONENTI SE STŘETLI V DUELU Potřebuje kraj spalovnu komunálních odpadů? Nejen na to odpovídal náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Miroslav Novák a předseda karvinského občanského sdružení Frygato-eko Václav Gavlovský

Ostrava - Zatímco náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Miroslav Novák prosazuje stavbu spalovny komunálních odpadů v Karviné, předseda karvinského občanského sdružení Frygato - eko je proti. Zatímco Novák ve stavbě zařízení nevidí žádné negativum, Gavlovský v jejím přínosu pro lidi a region neshledává ani jedno pozitivum.

MF DNES oběma položila deset stejných otázek.

* Potřebuje kraj spalovnu komunálních odpadů neboli Krajské integrované centrum nakládání s komunálními odpady (KIC)? Ať už ano či ne, proč?

M. N.: Bezpochyby ano. Spalovna komunálních odpadů se v kraji již stavěla a bohužel se změnou společenského režimu v osmdesátých letech minulého století nedostavěla. Není to žádný výmysl moderní doby. Bez energetického využití odpadu není náš stát schopen naplnit závazky vůči Evropské unii ve smyslu omezování skládkování a zvyšování využívání odpadu a v neposlední řadě nechceme kraj dále zavalovat hromadami odpadků. Dnešní společnost skokem nepřevychováme (byť se o to snažíme) k tomu, aby odpady netvořila, různé ideologie typu „žádný odpad“ v nejbližší době fungovat nemohou, je to bohužel nesmysl.

V. G.: Integrované centrum kraj určitě potřebuje. Ale je třeba zdůraznit, že se musí jednat o komplex zařízení pro nakládání s odpady, jehož součástí bude spalovna již dále nevyužitelného odpadu. Nelze dávat rovnítko mezi integrované centrum a spalovnu. Světoví odborníci na tuto problematiku říkají, že spalování komunálního odpadu není řešením jeho dosavadního skládkování. To si také myslím. Obojí má svá negativa. Proto se v technicky vyspělém světě provádí recyklace většinového objemu odpadu a až zbytky skutečně nepoužitelného odpadu se spalují. Navíc, víte o tom, že vyprojektovaná kapacita spalovny jen v Karviné představuje osmnáct procent všech kapacit spaloven komunálního odpadu v celé Kanadě, která má více než 33 milionů obyvatel?

* Zařízení má vzniknout v bývalém důlním areálu Barbora v Karviné. Byli o tom už oficiálně informováni občané Karviné? (Pokud ne, budou?)

M. N.: Stále se jedná o záměr, to zdůrazňuji. Avšak i o záměru jsou občané průběžně informováni například letáky v autobusech, reklamními vitrínami na zastávkách MHD, v celostátních médiích i místních zpravodajích, prostřednictvím internetu a v neposlední řadě se mohou zapojit do veřejného procesu posuzování vlivu záměru na životní prostředí.

V. G.: Na jednání představitelů občanských sdružení s představiteli města Karviné letos 11. února bylo řečeno, že je pouze rozhodnuto o eventuálním umístění spalovny, nikoliv o její výstavbě. Ostatní informace rozporuplného charakteru dostávají občané jen z tisku. Lidé by se měli dozvědět například o tom, že spalovna bude mít v budoucnu větší kapacitu, než jaká je nyní zmiňována. Ačkoli se stále hovoří o tom, že ve spalovně bude ročně zpracováno asi 200 tisíc tun komunálního odpadu, z oficiálního Oznámení záměru výstavby KIC plyne, že v budoucnu bude rozšířena na kapacitu asi 350 tisíc tun spáleného komunálního odpadu ročně! To svědčí o předimenzovanosti projektu.

* Měl by stát finančně podpořit stavbu KIC?

M. N.: Rozhodně. Stát má závazky vůči Evropě, stát prostřednictvím ministerstva životního prostředí vyhodnocuje plnění těchto závazků a dospěl k poznání, že bez podpory energetického využívání odpadů to zkrátka nejde a finanční podpora dvou až čtyř spaloven je realita.

V. G.: Stát by měl prioritně podporovat třídění a recyklaci komunálního odpadu, neboť v něm je již mnoho dříve vynaložené a uchované energie. Ta byla získána mimo jiné z uhlí a ropy. Zastánci spalovny s oblibou argumentují: Díky provozu spalovny ušetříme uhlí. Mají ale pravdu? Lidé by měli být hlavně důsledně motivováni k třídění odpadu. Pokud spalovna bude řešit i separační technologie, tak s ní souhlasím. Pouhou nekoncepční spalovnu naše sdružení odmítá.

* V minulosti představitelé kraje zásadně trvali na tom, aby se zařízení označovalo pojmem „integrované centrum“ (centrum integrující různé typy třídění a následného zpracování odpadu), jehož důležitou součástí je spalovna. Dnes se stále častěji nebrání pouhému termínu spalovna. Znamená to, že zařízení je spalovnou vyrábějící teplo a elektrickou energii, nikoli integrovaným centrem?

M. N.: A trváme na tom i nadále. Vývoj projektu má různé fáze. Příprava spalovny, a nebojím se toto slovo použít, byť ve slovníku některých aktivistů je přímo slovem sprostým, je pouze jednou z fází, která obsahuje další dílčí etapy, například proces posuzování vlivů záměru stavby na životní prostředí (EIA), územní řízení a další fáze. Spalovna je pouze článkem Krajského integrovaného systému. Pro podání žádosti o podporu z Operačního programu Životní prostředí je nezbytný komplexní systém, včetně návrhu rozšíření systému třídění. Zjednodušeně řečeno, teď připravujeme podklady ke spalovně, následovat budou další části systému - logistika svozu nebo například posílení třídění v místech vzniku.

V. G.: V tom vidím zásadní problém. Dle dostupných oficiálních informací bude komunální odpad svážen z Karviné a „okolí“, bude navážen přímo do spalovny. Ze svozových center jako jsou Ostrava, Frýdek - Místek, Havířov a Opava bude tento odpad pouze překládán do velkoobjemových vozů. O „třídění“ se hovoří pouze na vstupní váze, kdy zaměstnanec váhy svým odborně způsobilým pohledem na náklad vozu rozhodne bez jakéhokoliv následného chemického rozboru o kategorii odpadu, zda se náhodou nejedná o zvlášť nebezpečný odpad.

* Nepřitíží KIC jako nový zdroj znečištění už tak špatnému ovzduší v Karviné?

M. N.: Rozhodně ne. Tvrdí-li někdo opak, lže. Podle projektu spalovna nahradí čtvrtinu výkonu teplárny Barbora a jsou-li ve všech měřených ukazatelích emise ze spalovny vztažené na vyrobené teplo nižší než z teplárny, v součtu musí být emise logicky nižší než dnes. Nestavět spalovnu znamená špatnou situaci zakonzervovat a nijak nezlepšit. Bez tepla se městská aglomerace Karviné a Havířova neobejde. „Spalovna způsobí více nemocí dnes i v budoucnu“

V. G.: Problém nevidím v absolutních emitovaných hodnotách, které nejsou ve srovnání například s vlivem AcelorMittalu Ostrava významné, ale v rozptylu nebezpečných látek s ohledem na plánované parametry spalovny (teplota spalin, výška komínu). To znamená v imisním zatížení nejbližšího okolí. Bezohledným rozhodnutím zájmové skupiny občanů o výstavbě KIC v Karviné se tito lidé de facto podepisují na dalším zhoršení znečištění zdejšího ovzduší nejhoršího nejen v Česku, ale i v Evropě. A znečištění ovzduší s sebou samozřejmě přináší navýšení mnoha druhů velice závažných onemocnění zdejších občanů, jejich dětí a vnuků po několik příštích generací! Nejen vypouštěné spaliny do ovzduší, ale i ukládané vedlejší produkty na skládky a odpadní vody, obsahují perzistentní látky! Málo se mluví o nebezpečném pevném odpadu, odpadních vodách a místních podmínkách pro jejich ukládání a likvidaci.

* Budou s provozem KIC spojeny další vlivy na okolí - hluk (například i z aut přivážejících odpad), zápach a podobně?

M. N.: Minimálně. V současné době jezdí po stejných trasách automobily na nedalekou skládku v Horní Suché. U zápachu je to totéž. Auta s odpadem zde běžně jezdí, v případě vybudování spalovny je odpad skladován v bunkru odpadů, kde je podtlakový režim, tudíž zápach se nešíří. Zkuste si však v létě zajet na skládku…

V. G.: Samozřejmě, výstavba spalovny s sebou přináší zvýšený provoz hlavně nákladní automobilové dopravy a to nejen v samotné Karviné, ale například i v Petřvaldu a dalších městech a obcích. Intenzivnější doprava bude souviset i s ukládáním vedlejších produktů po spalování jako popelovin, které jsou zařazeny ze zákona do kategorie zvlášť nebezpečných odpadů.

* Vyrobené teplo z odpadu o objemu více než milion giga joulů ročně má odebírat společnost Dalkia. Znamená to, že bude omezen provoz karvinské teplárny?

M. N.: Ano, již jsem zmínil výše.

V. G.: Firma Dalkia je samostatný právní subjekt. Jak ji může někdo donutit k omezení výroby odstavením zařízení a odběru tepla kvůli jinému subjektu? Je to jenom jedním z dalších tahů matení široké laické veřejnosti.

* Ačkoli jsou signály, že se možná změní národní Plán odpadového hospodářství ve prospěch zařízení na energetické využití odpadu, ministerstvo životního prostředí má k projektu karvinské spalovny stále negativní postoj. Říká, že projekt neobsahuje další zařízení na třídění odpadu či třeba na zpracování bioodpadu, a není tedy integrovaný. Není to signál k zamyšlení nad změnou projektu?

M. N.: Již jsem vlastně odpověděl výše. Integrovaný znamená složený ze všech složek. Chtěl bych vědět, kdo vlastně na ministerstvu projekt opravdu četl a s ním pak vést diskusi. Tisková prohlášení bez uvedení relevantních zdrojů a podkladů považuji za neseriózní a nemohu objektivně komentovat.

V. G.: Určitě ano. To, že KIC v plánované podobě není žádným integrovaným zařízením, je naprosto zřejmé. Spalovat se bude vše, co skončí v popelnici. Není rovněž vyloučené, že tam rovněž skončí i občany vytříděný odpad, o který nemusí být vždy zájem cizích odběratelů pro následné zpracování - například již dnes vytříděný papír nebo plastové láhve. Věta o energetickém využívání komunálního odpadu pouze umožní ze zákonů Evropské unie jeho dovoz v rámci jejích členských států. To znamená, že Karviná se klidně může stát smetištěm velké části Evropy! A tento aspekt by si rovněž měli uvědomit všichni zodpovědní, jakož i mnoho dnes bohužel lhostejných spoluobčanů.

* Proč v kraji stavět KIC, když například zastupitelé Hradce Králové i radní Královéhradeckého kraje před časem obdobné zařízení zamítli mimo jiné kvůli tomu, že měli obavy z jeho předimenzování, dovozu odpadu z Německa, škodlivých emisí či ze zastaralé technologie?

M. N.: Hlavním důvodem bylo převzetí společnosti Elektrárna Opatovice, kde se měl projekt realizovat, novým vlastníkem, který neměl zájem na další realizaci projektu. Také se nejednalo o Hradecký ale Pardubický kraj, další uvedené skutečnosti neumím komentovat, nebyl jsem u projednávání, nebylo by to objektivní. Největší přínos? Razantní omezení skládkování Dovoz odpadu ze zahraničí je v případě našeho projektu vyloučen. Technologie bude nejmodernější, kterou nabízí trh za účelem dosažení nejvyšší ochrany ovzduší.

V. G.: Zřejmě mají citlivější a zodpovědnější přístup ke svým spoluobčanům, voličům a životnímu prostředí, než je zde. Ostatně, velice výstižně jsou tyto skutečnosti uvedeny ve studii o kvalitě života v některých městech v Česku, zpracované Českým statistickým úřadem. Karviná s Havířovem spolu „bojují“ o poslední místo v žebříčku!

* 10. Jaká negativa a pozitiva chystaná stavba KIC přinese občanům, regionu?

M. N.: Jedná se o řešení nakládání s komunálním odpadem v kraji na dlouhá léta dopředu. Největší pozitivum spatřuji v razantním omezení skládkování, to znamená v eliminaci zdravotních rizik, ušetření místa pro jiné - lepší využití území či třeba ve vyřešení celého systému nakládání s komunálními odpady ve smyslu posílení třídění komodit, které je možné znovu použít. V neposlední řadě je důležitým pozitivem náhrada primárních surovin na výrobu tepla tím, co by jinak leželo na skládce. A negativa? Nespatřuji žádná, respektive to, že se o spalovně dvacet let jen mluví a za tu dobu jsme do země v kraji zahrabali osm milionů tun odpadů a někde jinde vytěžili zbytečně spoustu uhlí. Kdo si umí dát jedna a jedna dohromady, si další závěry učiní sám.

V. G.: Pozitiva nevidím žádná, neboť problém objemu sládkovaného odpadu se přesune do většího imisního zatížení regionu a nutného skládkování vzniklého nebezpečného odpadu, což si vyžádá samozřejmě další investice. Co ubude na objemu při skládkování komunálního odpadu, přibude na odpadních popelovinách z celého Moravskoslezského kraje. Dle dostupných informací vychází ekonomicky pouhé spalování nevytříděného komunálního odpadu o sto procent dráž, než je tomu při dnešním skládkování. Takže se klidně může stát, a jsem o tom osobně upřímně přesvědčen, že s tím porostou i ceny poplatků za svoz komunálního odpadu od občanů. Do spalovny.

***

Bez energetického využití odpadu není stát schopen naplnit závazky vůči Evropské unii. Miroslav Novák Odborníci na tuto problematiku říkají, že spalování odpadu není řešením skládkování. Václav Gavlovský

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Morava a Slezsko

Autor: MARKÉTA RADOVÁ

<< zpět

Hlavní menu