Krajské integrované centrum nakládání s odpady - Technologie

Přeskočit na menu

Fakta a zajímavosti ČR a Evropa

Komunální odpad a co s ním

Komunální odpad je ten, který vzniká u každého z nás doma. Jsme-li zodpovědní, hodně z něho můžeme vytřídit. Sklo, papír, plasty, nápojové kartony i kovy (někde taky bio odpad ze zahrádek) se jako druhotné suroviny mohou dále zpracovávat, recyklovat na nové výrobky. Stačí je správně vytřídit, aby zůstaly čisté a odložit je do barevných kontejnerů nebo na sběrný dvůr. Zodpovědným tříděním se dá objem odpadu snížit až o polovinu. Zhruba polovina veškerého odpadu však vždycky skončí v kuchyni v koši. Jsou to smíšené zbytky jídla, obalů a nejrůznějších věcí, které jsou příliš malé, promíchané nebo znečištěné, odborně se označují jako zbytkový směsný odpad nebo zbytkový komunální odpad. Ty už prostě dále dotřídit nejde, i když se budeme hodně snažit. Takové odpady skončí v běžné tmavé popelnici, odkud je odvezou popeláři. V České republice většina zbytkových odpadů končí na skládce, protože pro ně není další využití. Skládky zabírají významné části krajiny, a také z nich uniká skládkový plyn, metan, který je pro atmosféru škodlivější než oxid uhličitý.

Skladba komunálního odpadu z domácností

Zastoupení jednotlivých frakcí v domovním odpadu je ovlivněno různými faktory (velikost sídla, skladba obyvatel, způsob vytápění). Pro energetické využívání odpadů však detailní skladba směsného komunálního odpadu není směrodatná. Spalovna komunálního odpadu je z tohoto pohledu univerzální zařízení.

Složení komunálního odpadu z domácností
Obrázek 1:Složení komunálního odpadu z domácností, údaje 2007

Graf ukazuje produkci komunálního odpadu z domácností, které využívají k vytápění plyn, elektřinu či centrální vytápění (79% obyvatel). „Ostatní odpad“ zahrnuje minerální odpad, nebezpečný odpad, jiný spalitelný odpad (dřevo), elektroodpad, aj.

Zdroj: EKO-KOM, a.s., Strategie rozvoje nakládání s odpady v obcích a městech ČR, 2008

Tabulka: Produkce komunálního odpadu podle skupin v tunách

Druh (skupina) odpadu 2005 Množství (t) 2006 Množství (t) ± rozdíl v %
Papír a lepenka 234 918 222 826 -5%
Plasty 39 610 54 312 37%
Sklo 60 387 68 837 14%
Kovy 74 387 66 679 -10%
Oděvy a textil 3 381 3 564 5%
BRO ze stravoven 34 505 9 530 -72%
BRO ze zahrad 193 019 122 832 -36%
Směšný KO 2 665 474 2 758 060 3%
Objemný odpad 312 348 326 049 4%
Nebezpečný odpad 3 109 4 691 51%
Baterie, akumulátory 1 550 1 572 1%
Olej a tuk (N) 350 346 -1%
Vyřazená zařízení s chlorofluorouhlovodíky 9 920 4 667 -53%
Vyřazená EEZ 12 530 9 569 -24%
Zářivky 1 049 630 -40%
Odpad z čištění obcí 126 533 145 352 15%
Zemina a kameny 112 708 93 441 -17%
Kal ze septiků a žump 185 690 141 411 -24%
Jiný biol. nerozl. odpad 160 835 48 191 -70%
Ostatní a neurčené 43 905 38 113 -13%
celkem 4 276 208 4 120 678 -4%

Zdroj: Zdroj: VÚV – CeHO (ISOH)
Poznámka: K datu 28.2.2009 nebyly na uvedeném zdroji (Centrum pro nakládání s odpady VÚV TGM) k dispozici novější údaje o produkci odpadů (za 2007) než za rok 2006.

Česká republika - „RÁJ SKLÁDEK?“

„Procentuální podíl skládkovaných komunálních odpadů stoupá. Téměř veškeré směsné komunální odpady jsou skládkovány. Snížení hmotnostního podílu komunálních odpadů ukládaných na skládky o 20 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 a s výhledem dalšího postupného snižování není plněn. Z výsledků není patrný žádný trend ke snižování skládkování komunálních odpadů. Na regionální úrovni nejsou doposud vytvářeny integrované systémy nakládání s odpady a zajišťovány dostatečné technologické kapacity pro plnění všech cílů POH ČR."

Zdroj: Ministerstvo životního prostředí ČR. Druhá hodnotící zpráva o plnění nařízení vlády č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství České republiky za roky 2005 – 2006

Tabulka 1:Vývoj produkce komunálního odpadu (t/rok)

  2003 2004 2005 2006 2007
Směsný komunální odpad 2 201 828 2 206 214 2 260 222 2 305 070 2 273 836
Objemný odpad 247 709 245 273 282 158 283 971 303 014
Separace 277 820 268 414 300 435 327 023 386 479
Z čištění ulic 129 333 121 527 110 864 122 638 61 451

Zdroj: Český statistický úřad

Graf 1Vývoj produkce komunálního odpadu v ČR (mil. tun)

Graf 1: Vývoj produkce komunálního odpadu v ČR (mil. tun)
Zdroj: Český statistický úřad

Tabulka 2: Vývoj nakládání s komunálním odpadem (tis. tun/rok)

  2003 2004 2005 2006 2007 Podíl
Produkce komunálního odpadu 2 857 2 841 2 954 3 039 3 025  
z toho způsob nakládání            
skládkování 2 049 2 267 32 133 2 730 2 498 83%
Energetické využívání 401 397 376 302 299 220%

Zdroj: Český statistický úřad

Graf 2: Vývoj nakládání s komunálním odpadem v ČR v letech 2003 – 2007 (tis.tun)

Vývoj nakládání s komunálním odpadem v ČR v letech 2003 – 2007 (tis.tun)

Zdroj: Český statistický úřad, údaje v tis. tun

Kolik odpadů by se dalo energeticky využít

Ročně vzniká v České republice přibližně 30 mil. tun odpadů. Do tohoto množství jsou započítány například popílky z elektráren, stavební odpady z výstavby nebo demolice budov nebo odpady ze zemědělství a z průmyslu. Komunálních odpadů vzniká kolem čtyř milionů tun. Znamená to, že za rok vyprodukuje každý z nás kolem 400 kilogramů odpadů. V porovnání ostatními hospodářsky vyspělými státy Evropy je to relativně nízká produkce, takže se dá očekávat, že množství komunálních odpadů poroste.
Komunální odpady tedy představují necelých 15% celkového množství odpadů, které u nás vznikají. Přesto je s nimi vlastně nejvíc starostí. Komunální odpady jsou velmi různorodé: zahrnují odpady z domácností (vytříděné složky i směsný zbytkový odpad), dále odpady z měst a obcí (z odpadkových košů ve městech, z údržby trávníků a městské zeleně).
Většina komunálních odpadů se dnes u nás ukládá na skládkách. Pouze zhruba 400 tisíc tun, tedy pouhých 10%, se energeticky využívá. Česká republika v tomto ohledu velmi zaostává za ostatními státy Evropy.
Plán odpadového hospodářství České republiky požaduje, aby se v průběhu několika následujících let rozšířilo třídění komunálního odpadu tak, aby celkové množství vytříděných složek (hlavně papír, sklo, plasty, nápojové kartony) dosáhlo 50% celkového objemu odpadu. Polovina komunálního odpadu by se tedy měla v podobně využitelných složek recyklovat. Není ale jisté, že se tohoto cíle podaří dosáhnout.

V každém případě by se přinejmenším polovina komunálního odpadu nemusela ukládat na skládkách, ale dala by se energeticky využít.

Česká republika a Evropa

Kolik odpadů se energeticky využívá jinde?
S komunálními odpady si každá země musí poradit sama. Řešení jsou různá. Obecně se však dá říci, že rozvinuté země, k nimž bychom se chtěli přiblížit, odpady recyklují, zbytek energeticky využívají a skládkují minimálně.
Jak je vidět z grafu, v Německu a Švýcarsku se téměř neskládkuje, protože odpady se energeticky využívají. V Holandsku, Rakousku, Belgii a Dánsku jde na skládky minimum odpadů. Ze "starých" zemí EU se hodně skládkuje v Norsku a Finsku, které mají řídké osídlení. Ve Velké Británii bylo historicky vybudováno velké množství skládek, avšak s novou evropskou legislativou se situace mění a ve výstavbě je několik spaloven. Podle oficiálního sdělení je třeba ve Velké Británii vystavět během příštích 10 let 50 nových spaloven odpadů. Jinak můžeme velký podíl skládkování pozorovat zejména u "nových" evropských zemí.

Obrázek 2: Nakládání s komunálním odpadem v Evropě v roce 2007 (Kg/obyvatele)

Nakládání s komunálním odpadem v Evropě v roce 2007

Zdroj: Eurostat

Požadavky Evropské unie

Evropská unie požaduje po svých členských státech, aby skládkování odpadů radikálně omezily a posléze vůbec nepraktikovaly. Ukládá nám to evropská směrnice 99/31/ES, za jejíž neplnění nám hrozí kromě mezinárodní ostudy taky velké finanční postihy.
EU stanovuje termíny týkající se redukování množství odpadu určeného ke skládkování:

  • 2010 o 25% méně biologicky rozložitelných odpadů než v roce 1995
  • 2013 o 50% méně biologicky rozložitelných odpadů než v roce 1995
  • 2020 o 65% méně biologicky rozložitelných odpadů než v roce 1995

Česká republika tyto požadavky neplní. Jak to vyřešit? Nejjednodušeji řečeno: kdybychom zbytkový komunální odpad (po vytřídění všech využitelných složek) nedávali na skládky, ale energeticky využívali, nemuseli bychom si s touto evropskou směrnicí dělat těžkou hlavu.
EU vyžaduje využívání odpadů a to i spalováním s výrobou energie.

Česká republika závazky neplní

Konkrétní závazky plynoucí z této směrnice pro Českou republiku ukazuje následující tabulka.

Tabulka: Bilance směsného komunálního odpadu ve vztahu ke Směrnici 99/31/ES (t/rok)

Základní bilance 2006 2010 2013 2020
Produkce SKO 2 208 034 2 243 465 2 318 923 2 726 380
Nutno odklonit od skládkování   942 013 1 412 764 2 049 959
Možno uložit na skládku 1 920 990 1 301 452 906 159 676 421

po vytřídění materiálově využitelných složek a bioodpadu.
Zdroj: Strategie měst a obcí ČR pro nakládání s komunálními odpady, 2008

Z uvedené bilance vyplývá, že po separaci a materiálovém využití odpovídajícího množství využitelných složek komunálního odpadu dle POH a závazků ČR vůči EU, nebude možno v roce 2010 v souladu se závazky Směrnice č. 99/31/ES uložit do skládek ca 900 tis. tun komunálního odpadu. Jediným řešením pro tento odpad je jeho energetické využití v zařízeních EVO. Současná kapacita výše uvedených 3 zařízení v ČR však pro toto množství nestačí. V roce 2013 bude deficit kapacit pro energetické využívání odpadů již pravděpodobných 700 - 800 tis. tun.

Obrázek 4: Jak nakládat se směsným komunálním odpadem v závislosti na závazky Směrnice 31/99/ES (t/rok)

Jak nakládat se směsným komunálním odpadem v závislosti na závazky Směrnice 31/99/ES

Proč s tím něco neděláme?
V České republice panuje přesvědčení, že by se množství komunálního odpadu mělo snižovat hlavně tříděním. Jenže ačkoli je Česko na špičce Evropy v třídění komunálního odpadu, stále to nestačí. Celkové množství odpadů z domácností se pořád zvyšuje, takže množství zbytkového komunálního odpadu na skládkách se nezmenšuje, ale dokonce ve většině regionů stoupá. Jak jsme ukázali, zbytkový komunální odpad se úplně vytřídit nedá. Vždycky zůstane určitý podíl, z něhož už se suroviny pro recyklaci získat nedají. Ve většině států Evropy se proto zbytkový komunální odpad spaluje v moderních spalovnách, které z něj vyrobí elektřinu a teplo. Doslova tak z nevyužitelného zbytku, který by jinak ležel na skládce, vytěží to nejcennější co v něm je: energii.

Odstraňování nebo využívání

Podle zákona o odpadech se za energetické využívání považuje jen spalování takových odpadů, které hoří samy, tj. nepotřebují ke svému hoření podpůrné palivo (kromě krátkého stadia zapalování). Druhou podmínkou je, aby se vznikající teplo použilo pro potřebu vlastní nebo dalších osob. Pokud tyto dvě základní podmínky nejsou splněny, nedá se mluvit o energetickém využívání odpadů.
Používané zbytkové komunální odpady hoří samy velmi dobře a vznikající energie je využívána – například pro dodávku tepla do okolní zástavby. Správně bychom je proto neměli označovat jako "spalovny" odpadu, ale jako "zařízení na energetické využívání odpadů".
V červnu 2008 novelizovaná EU směrnice o odpadech klasifikuje spalování odpadů s minimální energetickou účinností 65% jako zařízení k využívání odpadů. Nedosáhne-li zařízení této hodnoty, bude klasifikováno jako opatření k odstraňování odpadu. Všechna tři česká zařízení splňují požadavek této minimální energetické účinnosti.

^ nahoru


Podmenu


Hlavní menu