Kraj chce radikálně omezit skládkování komunálního odpadu

Přeskočit na menu

Napsali o nás

Kraj chce radikálně omezit skládkování komunálního odpadu

září 2009

Již čtvrtým rokem usilují představitelé Moravskoslezského kraje, Ostravy, Opavy, Karviné, Havířova a Frýdku-Místku o výstavbu Krajského integrovaného centra nakládání s odpady (KIC). Argumentují tím, že životní prostředí v Moravskoslezském kraji patří mezi nejzatíženější v republice.

Moderní spalovnu s ověřenou a nejlepší dostupnou technologií má dokonce roku 2015 realizovat společnost KIC Odpady, kterou založil Moravskoslezský kraj (MSK), zatím její jediný akcionář. Ve spalovně se má ročně energeticky využít téměř 200 tisíc tun komunálního odpadu, přičemž se předpokládá získání tepla pro zásobování domácností ve výši zhruba | 136 tisíc Gj a produkce 23 tisíc MWh elektřiny za rok. Název spalovna je tedy věcně nesprávný, v podstatě jde o teplárnu, která jako palivo využívá směsný komunální odpad za nejpřísnějších ekologických podmínek. V současné době se na skládkách v Moravskoslezském kraji ročně odstraňuje přibližně 400 tisíc tun směsných komunálních odpadů se všemi negativními dopady.

Zastánci výstavby spalovny, jejíž součástí je rovněž výstavba pěti překládacích stanic, se potýkají s názory některých ochránců životního prostředí, kteří nesouhlasí s výstavbou tohoto zařízení na severní Moravě. Obávají se například, že uskutečněním tohoto projektu se naruší žádoucí hierarchie nakládání s odpady. Varují, že by se odpad méně třídil, poklesla by jeho následná recyklace a více by ho skončilo ve spalovně. Autoři projektu KIC vyvracejí tyto názory novými směrnicemi EU, které se stanou součástí politiky pro »eco-design«, a to jak z hlediska produkce odpadů, tak obsahu nebezpečných látek v odpadech. Prioritou evropské odpadové politiky se má stát používání technologií zajišťujících trvanlivost výrobku, možnost jeho opětovného použití a následné recyklace.

JE SPALOVNA ZAPOTŘEBÍ?

Na tuto otázku má vedení MSK jednoznačně kladnou odpověď. Chce radikálně omezit skládkování komunálních odpadů. Jako reálné řešení vidí v intenzifikaci separace a recyklace využitelných složek a v energetickém využití jinak nevyužitelných směsných komunálních odpadů místo jejich neekologického skládkování. Vždyť doba naplnění stávajících skládek se neúprosně blíží. „Projekt KIC, které má být postaveno v areálu bývalého dolu Barbora na Karvinsku, je ryze ekologický.“ Tuto skutečnost zdůraznil mj. Miroslav Novák, první náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje, při červnovém setkání s představiteli příhraničních obcí z Polska, kteří se obávají znečištění životního prostředí v jejich lokalitě. „Emisní parametry podle platných norem EU pro zařízení na energetické využívání odpadů jsou mnohonásobně přísnější než u klasických tepláren.“ zdůraznil na jednání s polskými kolegy Miroslav Novák. „S ohledem na provedené analýzy se sníží celkové množství znečišťujících látek v lokalitě omezením části výkonu uhelné teplárny. Tu nahradí nový nízkoemisní zdroj, který produkuje emise zhruba na úrovni emisí plynové kotelny, přičemž tento typ zdrojů se obecně považuje za nejšetrnější k životnímu prostředí. Samotná spalovna komunálních odpadů bude postavena na nejlépe dostupných technologiích a přispěje ke snížení emisí oxidu siřičitého, tuhých znečišťujících látek a organických látek a navíc uspoří fosilní paliva. Bezdůvodně strašení emisemi karcinogenních dioxinů rovněž není seriózní,“ apeloval Miroslav Novák. Jak dále uvedl, zařízení v několikastupňovém systému čištění spalin tyto látky účinně několikastupňovém systému čištění spalin tyto látky účinně odloučí. „V opačném případě by tři obdobné projekty nemohly být v centru Vídně, nemohlo by být 30 spaloven ve Švýcarsku, úzkostlivě střežícím si své životní prostředí, a více než 400 spaloven v rámci Evropy,“ doplnil Novák.

BUDE DOTACE EU?

Náklady na výstavbu KIC se dnes odhadují na pět miliard korun, přičemž se počítá s evropskou dotací. Aby byla šance na její získání, je zapotřebí upravit Plán odpadového hospodářství ČR. Ministerstvo životního prostředí na mnoha jednáních deklarovalo vůli změnit v co nejkratší době nejen tento klíčový dokument, ale i například Implementační dokument k Operačnímu programu Životní prostředí.„S ministerstvem tedy jedná nejen Moravskoslezský kraj, ale i Asociace krajů ČR, Svaz měst a obcí ČR, Hospodářská komora ČR a další instituce,"konstatoval Tomáš Kotyza, vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství Moravskoslezského kraje. Podpora státu a EU by v optimálním případě měla pokrýt až 40 % investičních nákladů. „Pokud tomu tak nebude, projekt KIC s největší pravděpodobností uskuteční soukromý investor. Cena služeb pro obce by pak pravděpodobně byla vyšší než v případě čistě komunálního projektu," uzavřel Tomáš Kotyza.

Autor: LIBUŠE MIARKOVÁ
Moderní obec/září 2009

<< zpět

Podmenu


Hlavní menu