Krajské integrované centrum nakládání s odpady - Krajská spalovna odpadu v Karviné budí emoce

Přeskočit na menu

Napsali o nás

Krajská spalovna odpadu v Karviné budí emoce

9. prosinec 2009

Velká města v regionu společně s Moravskoslezským krajem plánují, že takzvané integrované centrum využívání komunálních odpadů vznikne v areálu bývalého dolu Barbora v Karviné. Přijde zhruba na pět miliard korun a likvidovat má ročně dvě stě tisíc tun odpadů.

Plán Ostravy, Opavy, Karviné, Havířova, Frýdku-Místku a kraje, které z tohoto důvodu založily společnost KIC Odpady, nebyl až donedávna na dosah. Pustit do jeho výstavby se totiž bez dotace nechtěly. Nyní se jeho realizaci ale pootevřely dveře, ministerstvo životního prostředí umožnilo, aby se projekt mohl ucházet o evropskou dotaci.

„Protože se jedná o velká zařízení s předpokládaným vlivem na životní prostředí, musí se nejprve posoudit jeho vliv na životní prostředí. Pokud bude stanovisko EIA kladné, požádá se o územní rozhodnutí a poté bude možné podat žádost o dotace,“ potvrdila Jana Krebsová z tiskového oddělení ministerstva. Kritéria výzvy pro nový operační program, kde se bude moci o dotaci zažádat, se nyní tvoří.

Ministerstvu životního prostředí dříve vadilo, že projekt je víceméně jen spalovnou s využitím energie, a nepočítá ještě s dalším předtříděním odpadu. Proč teď ve svém postoji obrátilo a dává spalovnám zelenou? Přestože množství vytříděného odpadu stoupá, bude podle analýzy ministerstva v roce 2020 zbývat stále zhruba jeden milion tun směsného komunálního odpadu, který nebude možné recyklovat. „Za přínosnější a efektivnější proto považujeme tento odpad využít alespoň k výrobě energie než jej dál ukládat na skládky,“ vysvětlila Krebsová.

V ideálním případě by kraj a města na spalovnu získala zhruba dvě miliardy korun. Na Karvinsku ale sílí protesty. Kvůli obavám ze zhoršení životního prostředí už petici odmítající spalovnu podepsalo přes osmnáct set lidí. Nechtějí, aby v nejšpinavější části republiky přibyl další zdroj znečištění. Proti jsou i zástupci polských obcí z příhraničí a nesouhlasná stanoviska zaslaly na ministerstvo také obce Stonava a Horní Suchá. Mimo jiné se obávají, že velká investice do spalovny několikrát zvýší cenu za likvidaci odpadu, kterou platí obce potažmo jejich obyvatelé.

Technicky bude zařízení podle plánů schopno být v provozu osm tisíc hodin ročně a bude vybaveno dvěma technologickými linkami. Po jejím spuštění do provozu má dojít ke snížení hmotnosti odpadu ukládaného na skládku o sedmdesát procent. Zároveň s využitím tohoto odpadu se má získat teplo ve výši asi 1,136 milionů gigajoulů ročně a elektřina v množství 23 tisíc megawatthodin. Zástupci akcionářů společnosti KIC odpady tvrdí, že spalovna naopak ovzduší uleví. Část tepla, které vyrobí, totiž má nahradit to, které produkuje teplárna soukromé společnosti Dalkia v Karviné. „Jaké záruky, že bude teplárna odstavena, ale máte?“ argumentují odpůrci.

Anketa:

Myslíte si, že spalovna odpadu může zhoršit ovzduší ve městě?

Tomáš Rábek, 26 let, Karviná:
Jsem spíš zastánce přírody a mám rád zvířata. Takže podle mého názoru je vznik spalovny špatně – spíš bych viděl jiné způsoby řešení.

Emil Koleno, 76 let, Karviná:
To je dost vážná věc, ale myslím, že na toto jsou ekologičtí odborníci na úřadech, kteří by to měli posoudit a správně rozhodnout. Ale Karviná už je zauzená dost, je tady elektrárna, šachta…

Michal Vaněčko, 57 let, Karviná:
Já jsem proti spalovně. Tady je prachu dost, v létě když člověk otevře okno, ani nestačí utírat prach. A děti, kolik je nemocných… Vždyť se o tom všude píše a mluví v televizi, jak jsou nemocné a mají to ze špatného ovzduší.

Milada Wilczková, 64 let, Karviná:
Myslím, že to kvalitu ovzduší ovlivní k horšímu. Už tak je tady špatný vzduch – a se spalovnou se ještě zhorší.

Jolana Buknová, 39 let, Karviná:
Podle mého názoru se ovzduší zhorší. Už tak je tady smradu dost – a po vzniku spalovny to lepší jistě nebude.

Ptala se: Nina Macošková

Ve Vídni funguje spalovna uprostřed města

Spalování komunálního odpadu není žádná převratná novinka a ve vyspělých západoevrospských zemích je likvidace tohoto druhu odpadu běžná věc. Například ve Vídni fungují hned tři spalovny komunálního a jedna průmyslového odpadu. Na rozdíl od Karviné, kde má plánovaná spalovna stát, však spalovna Spittelau v hlavním městě Rakouska stojí přímo ve městě.

Rakousko je obecně považování za velmi environmentálně orientovanou zemi, což potvrzuje i mluvčí spalovny ve Spottelau Janst Schauer. „Všechny údaje o tom, jaké a kolik škodlivin vychází z komína spalovny, jsou k dispozici na internetu. Každý si tedy může ověřit, že emise, které spalovna produkuje, jsou pod normou stanovenou zákonem,“ tvrdí Schauer.

Denně dorazí do spalovny ve Vídni-Spittelau 250 KUKAvozů, každý naplněný čtyřmi tunami odpadu. Samozřejmě vytříděného, prostě s tím, co Vídeňané poté, co sklo, papír, kov, plasty a bioodpad vyhodili do speciálních kontejnerů, naházeli do popelnic. Za rok shoří v této spalovně 250 tisíc tun směsného odpadu.

Energie, která přitom vzniká, se však využívá. Jednak je přeměněna na energii elektrickou, již teplárna dodává do energetické sítě, ale hlavně tamní teplárna produkuje teplo, respektive chlad.

„V letních měsících, kdy je poptávka po horké páře minimální a teplo se využívá jen na ohřev vody, dodáváme našim zákazníkům chlad, který vyrábíme pomocí absorbčních přístrojů,“ vysvětluje mluvčí spalovny ve Spittelau Janst Schauer.

V České republice zatím fungují tři spalovny odpadu. V Praze, Liberci a v Brně. Ta karvinská by měla likvidovat 200 tisíc tun komunálního odpadu ročně a ekologicky zlikvidovat a využít přibližně polovinu množství separovaného odpadu, jež se ročně sveze z domácností z okresů Karviná, Frýdek-Místek, Opava a z Ostravska. V současnosti je v běhu projednávání studie vlivu na životní prostředí (EIA) a všechny dotčené obce ji připomínkují. Stonava a Horní Suchá mají ke zpracování studie EIA své výhrady a na ministerstvo životního prostředí zaslaly své postřehy a námitky. Nedá se říct, že by byla přímo proti stavbě samotné, jen mají výhrady vůči některým pasážím studie EIA. „Je tam spousta nezodpovězených otázek,“ říká starosta Horní Suché Jan Lipner.

Podle plánů investora by spalovna měla stát na okraji Karviné roce 2015.

Zastupitelstvo v Karviné: Bouřlivá diskuze o spalovně pokračuje

Tolik probírané téma posledních měsíců, zda vybudovat či nevybudovat na okraji Karviné spalovnu tuhého komunálního odpadu, mělo další pokračování na úterním zasedání karvinského zastupitelstva. Své názory na vliv spalovny na ovzduší si v místy bouřlivé diskuzi vyměňovali jak sami zastupitelé, odborníci, tak i zástupci veřejnosti.

Hned na začátku debaty ujistil primátor města veřejnost v tom smyslu, že ještě není o ničem rozhodnuto. „Jsme si dobře vědomi špatnou kvalitou ovzduší. Proto chci všechny ubezpečit, že kdyby se jednoznačně prokázal vliv spalovny na kvalitu ovzduší, tak budu první, kdo proti její výstavbě bude stát,“ uvedl primátor Karviné Tomáš Hanzel.

Svými poznatky přispěl v diskuzi spoluautor studie zabývající se vlivem „ostravského“ ovzduší na zdravotní stav populace. „Do studie v Karviné se zapojilo 23 městských strážníků, kteří nosili odběrové zařízení na prachové částice. Je třeba říct, že naměřené hodnoty jsou opravdu dost vysoké,“ uvedl k výsledkům studie Jan Topinka.

K otázce spalovny se vyjádřil spíše pozitivně. „Samozřejmě, když člověk slyší slovo spalovna, tak to v něm vyvolává rozporuplné pocity.

Poté, co jsem se seznámil se zpracovanými materiály ke spalovně, tak si myslím, že ona sama by nepředstavovala velké riziko. Emise z její činnosti by byly jen minimálním příspěvkem k současnému stavu ovzduší v Karviné,“ shrnul Topinka.

Jiného názoru ovšem byl diskutující z řad veřejnosti, který si od primátora vysloužil přezdívku „demagog“. „Tvrdit, že výstavbou spalovny se tady zlepší ovzduší je laciné a lživé. Svůj názor na stavbu spalovny dalo jasně najevo již více než 1800 lidí podpisem petice. Myslete na své děti,“ zvolal rozhořčeně v diskuzi jeden z karvinských obyvatel.

„Zaprvé, my jsme ještě v ničem nerozhodli, ale chápejte, že nejde donekonečna skládkovat odpad. My se snažíme najít řešení, vy pouze kritizujete. Pokud budeme vědět, že spalovna má negativní vliv, tak tu nebude,“ oponoval mu primátor.

Na závěr debaty vystoupil v rozpravě i zástupce komunistů Josef Adámek, který volal po tom, aby se o případné stavbě spalovny rozhodlo v referendu. „Nemám ke spalovně žádné informace a mám rozhodnout o životě 65 tisíců lidí? Takovou zodpovědnost na sebe nechci vzít,“ uzavřel diskuzi Adámek.

PRO: Miroslav Novák – náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje

Když teď statutární města spolu s Moravskoslezským krajem nevybudují nanejvýš potřebnou spalovnu komunálního odpadu s významnou podporou Evropské unie, chopí se záměru s největší pravděpodobností soukromý investor. Česká republika nejen že nechce ukládat odpad na skládky, evropská legislativa jí to dokonce postupně zakáže. Země jako Rakousko, Švýcarsko a další, ke kterým s obdivem pohlížíme pro jejich ekologické přístupy, již tak dávno učinily.

Léta nepodporování tohoto řešení ze strany českého Ministerstva životního prostředí a nerozumného prosazování alternativního řešení nakládání s odpadem napáchalo nesmírné škody v přístupu veřejnosti. Veřejnost stále vnímá spalovnu jako páchnoucí fabriku, která ničí využitelné suroviny v odpadech a zamořuje vzduch, vodu a půdu škodlivinami.

Tytéž škodliviny, jsou-li odloženy do životního prostředí prostřednictvím skládky, však nejsou trvale zneškodněny. Jsou v této zředěné formě postupně uvolněny – zmizet nemohou. Velmi zjednodušeně řečeno spalovna z odpadu využije obrovský energetický potenciál, který obsahuje a na výstupu je jakýmsi filtrem, který škodliviny, které se skládkováním dostávají do prostředí, zkoncentruje do popílku a dalších látek zachycených na filtrech nebo přemění v neškodné látky. Tyto látky jsou stabilizovány a pod přísnou kontrolou bezpečně uloženy a přestávají být rizikem pro životní prostředí.

Pro čištění spalin bude použito mnohem dražší, ale velmi účinné čištění takzvanou mokrou cestou. Vznikající odpadní voda z tohoto procesu nebude vypouštěna do prostředí, ale bude odpařena a látky zbylé po tomto odpaření budou zpracovány a bezpečně trvale uloženy.

PROTI: Václav Gavlovský - předseda sdružení Frygato - EKO

Výstavba spalovny komunálního odpadu v Karviné je to nejhorší možné řešení vůbec. To místo je naprosto nevhodné, protože se jedná o údolí, ve kterém dochází k inverzím a už v současné době je zde nejvyšší obsah škodlivin v ovzduší a největší nemocnost obyvatel v republice. Případná výstavba spalovny by koncentrace škodlivin posunula za hranici vážně poškozující zdraví obyvatel, což potvrzují probíhající měření, následky by byly pro statisíce obyvatel zdrcující. Navíc se zvedá obrovský odpor ze strany polských příhraničních měst a obcí, kdy chtějí situaci řešit u mezinárodní­ho soudu.

Jsme si vědomi, že problém s komunálním odpadem je třeba nějakým způsobem řešit a že jeho ukládání na skládkách není tím nejvhodnějším řešením. Ovšem i jeho spálení ve spalovnách není řešením, je to v podstatě, jak říká české přísloví: „Z deště pod okap“!

Dle našeho názoru by každé nové řešení jakéhokoliv problému mělo být alespoň o třídu lepší. Oblast Karviné a Ostravy je nejhorší oblastí v republice co se týče znečištění ovzduší poletavým prachem a benzo(a)pyreny, a to i ve srovnání s evropskými státy. Výstavbou spalovny dojde nesporně k dalšímu navýšení škodlivých imisí ve zdejším ovzduší, zvláště oxidů dusíku.

Spalovna se navíc připravuje na spalování daleko většího množství odpadů, než se veřejně deklaruje. Hrozí tedy, že se tady bude dovážet odpad i ze zahraničí. Výstavba spalovny není dobrým řešením, například v Německu třídí osmdesát procent odpadu a zbytek spalují, u nás to má být naopak.

Tomáš Januszek, Iva Havlíčková

Zdroj: Deník

<< zpět

Podmenu


Hlavní menu