Mají moderní spalovny odpadů budoucnost?

Přeskočit na menu

Napsali o nás

Mají moderní spalovny odpadů budoucnost?

18. července 2013

Nositel americké Pulitzerovy ceny Edward Humes vyvolal velký mediální ohlas svojí knihou »Odpadkologie: náš špinavý románek se smetím«. Dokazuje v ní, že spalovny, pokud prodělají potřebné úpravy, nepatří na smetiště dějin: Špatnou pověst mají odjakživa, ale dnes je to už nespravedlivé.

Technologie se rychle vyvíjí a spalovny odpadků, které nám poskytují elektřinu i teplo, jsou mnohem čistší než dříve. Skutečnost je taková, že ve spalovně postavené před dvaceti i více lety by při spalování plastových produktů vznikla nebezpečná dávka dioxinů a furanů, toxických zplodin, které vznikají při hoření za přítomnosti chloru, spolu s těžkými kovy a řadou podezřelých organických sloučenin. Do té doby si málokdo uvědomoval, že tyto chemické látky představují vážné zdravotní riziko, jelikož mohou narušovat imunitní systém, poškozovat játra a způsobovat rakovinu. Největší množství spalin šlo na vrub městských spaloven.

V rámci odvětví se postupně, nejen v Americe, vynaložily miliardy dolarů na dovybavení spaloven injektory s aktivním uhlím a lapači částic, které zachycují dioxiny, furany a těkavé kovy jako kadmium a rtuť. Díky novým předpisům byly emise těchto toxických látek, vznikajících při zpracování odpadů, sníženy tisícinásobně. Podle americké agentury pro ochranu životního prostředí EPA je dnes celkové množství dioxinů a furanů vypuštěných ze všech spaloven v USA nižší než 10 gramů za rok. Oproti tomu lidé, kteří spalují odpadky doma na zahradě, jsou schopni vyprodukovat až padesátinásobek nebezpečných jedů.

Skládky jsou mnohem škodlivější

Přesto mají městské spalovny, včetně těch nových, jež používají technologii WTE (waste-to-energy, odpad pro energii) a přeměňují odpad na elektřinu a teplo poskytované do místní rozvodové sítě, nadále nedobrou reputaci.

V řadě zemí dávají lidé obecně přednost skládkování odpadu, samozřejmě za nevyřčeného předpokladu, že se skládky nenacházejí poblíž jejich domova. Avšak pokud skládky odpadů nejsou vybaveny nákladným sběrným potrubím, produkují obrovské množství metanu, který je významným skleníkovým plynem a pro životní prostředí je dvacetkrát škodlivější, než srovnatelné množství emisí oxidu uhličitého. Na některých větších městských skládkách se metan vznikající anaerobním rozkladem jímá a využívá k výrobě elektřiny. Avšak pozemků vhodných na skládky stále v mnoha zemích ubývá, a zatímco se odpady hromadí, politici většinou stále debatují, znovu a znovu zvažují citlivé téma spalování.

Obnovitelné zdroje energie

Moderní spalovny dovedou z pevného odpadu získat energii a zároveň zachycovat zplodiny hoření. Objem popela, který po spalování zůstane, se rovná zhruba pěti procentům použitého odpadu. Popel na dně spalovací komory se buď vyveze na městskou skládku, nebo se recykluje na stavební hmoty. Létavý popílek potřebuje další zpracování, aby se odstranily zbývající toxické částice, které by mohly ulpívat na jeho povrchu. Výsledkem je čistý a efektivní proces likvidace odpadu.

Vzhledem k tomu, že značný podíl komunálního odpadu (papír. lepenka, dřevo, textilie, zbytky jídel, apod.) je biologického původu, elektřina a teplo produkované spalovnami s technologií WTE jsou považovány za energii z obnovitelných zdrojů. Podle výpočtů EPA každá tuna komunálního odpadu, která není vyvezena na skládku, nýbrž je zpracována ve spalovně vyrábějící elektrickou energii, ušetří množství metanu vypuštěného do ovzduší, jež se rovná ekvivalentu téměř jedné tuny oxidu uhličitého.

Jaromír SEDLÁK

Zdroj: Halonoviny.cz

<< zpět

Podmenu


Hlavní menu