Krajské integrované centrum nakládání s odpady - Města chtějí, aby stát přispěl 10 procent na náklady

Přeskočit na menu

Napsali o nás

Města chtějí, aby stát přispěl 10 procent na náklady

15. dubna 2010

Už za rok a dva měsíce bude Státní fond životního prostředí přijímat žádosti o přidělení dotace na postavení spaloven. Na projekty vedoucí ke zkvalitnění nakládání s odpady může uvolnit až šest miliard korun. Jedním z nejžhavějších kandidátů na přidělení dotace je Moravskoslezský kraj. Ten chce začít spolu s dalšími pěti statutárními městy stavět spalovnu na území bývalého dolu Barbora v Karviné. K diskuzi na toto téma se ve čtvrtek 18. března sešli zástupci Státního fondu životního prostředí, měst, univerzit a městských firem u jednoho stolu.

„Je velmi důležité, aby spalovna v Moravskoslezském kraji stála. Více než 500 tisíc tun, které ročně vyprodukují obyvatelé Moravskoslezského kraje, ukládáme na skládky. Přitom to je podle evropské legislativy až čtvrtá, poslední priorita jak se vypořádat s odpadem. Na jednu stranu prolamujeme těžební limity a na druhou stranu zahrabáváme do země něco, co má stejnou výhřevnost jako hnědé uhlí,“ zahájil debatu o spalovně primátor Ostravy Petr Kajnar.

Jednotliví zástupci se shodli na tom, že projekt je významný nejen pro region, ale i pro Českou republiku. Stát totiž loni nesplnil závazky dané Plánem odpadového hospodářství. Právě karvinská spalovna by měla být jedním z klíčových projektů, který tuto situaci zlepší.

„Právě proto by nám měl pomoci také stát. Chceme začít jednat o tom, že by se podílel deseti procenty. Padesát procent by nám totiž s největší pravděpodobností úvěrovala Evropská investiční banka. Chceme, aby se k tomuto problému postavil stát čelem,“ vyzýval vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství Moravskoslezského kraje Pavel Kotyza.

Projekt Krajského integrovaného centra (KIC) by měl podle prvních propočtů stát pět miliard korun. Akcionáři společnosti KIC – zástupci jednotlivých měst – se proto obávají také průtahů spojených s výběrovým řízením. Mají strach z toho, že problematický tendr může ohrozit harmonogram výstavby. Přitom přesné dodržení termínů je předpokladem pro vyplacení evropské dotace.

„Situace, kterou jsme zažili v Brně – že jsme museli čtyřikrát opakovat výběrové řízení – už by ale díky nové legislativě neměla nastat. I přesto musí vedení projektu počítat s tím, že veřejná soutěž bude trvat minimálně jeden rok,“ upozornil náměstek pro techniku brněnské firmy SAKO (Spalovna a komunální odpad) Václav Hnaníček.

Diskutující se také shodli na tom, že jedním z nejdůležitějších úkolů, které mají před sebou, je komunikace s veřejností. Uvědomují si totiž, že v silně zamořeném regionu může stavba nového komínu vyvolat vlnu protestů.

„Úkolem veřejné správy je takový projekt prosadit. Musíme lidem vysvětlit, že spalovna nahradí jiné tepelné energetické zdroje. Pokud bude stát spalovna vyrábějící teplo a elektřinu, nemusí zde stát podobný zdroj spalující uhlí,“ apeloval primátor Opavy Zbyněk Stanjura.

Podle enviromentalistky z firmy SAKO Jany Suzové jsou přitom emise vypouštěné z komína spalovny podobné těm, které produkuje zdroj na zemní plyn.

Přestože Krajské integrované centrum deklaruje, že spalovna bude stát v Karviné, zástupci upozorňovali na to, že tento bod není zatím jistý.

„Připadám si jako bychom prodávali kůži a nemáme přitom medvěda. Zatím nemáme jistotu, že spalovna bude stát v Karviné. Místní obyvatelé jsou proti. Přitom je ale jejich obava zbytečná. Emise z komína totiž Karvinou téměř nepostihnou,“ uvedl primátor Havířova František Chobot.

Moderátor diskuze Vojtěch Doležal ale apeloval na to, aby se města do takové diskuze vůbec nepouštěla. „Je to jako otevřít Pandořinu skříňku,“ upozorňuje Doležal.

Podle vedoucího oddělení odpadů SFŽP Petra Stejskala nejsou aktuální problémy natolik zásadní, aby mohly ohrozit podanou žádost. Termín pro podání žádostí je 30. června 2011.

Jaké jsou klady projektu:

  • Množství spáleného odpadu – až 190 tisíc tun ročně
  • Lokalita Moravskoslezského kraje – dlouhodobé problémy s nakládáním s odpady
  • Dohoda měst a kraje
  • Politická podpora napříč všemi stranami
  • Příslib EIB financovat 50 procent nákladů
  • Vypracovaná studie proveditelnosti (včetně určení místa)

Jaké jsou zápory projektu:

  • Časová proveditelnost – poslední faktura hotového projektu musí být uhrazená na konci roku 2015
  • V případě získání dotace až 60 procent financí musí zaplatit kraj a města (téměř 3 miliardy korun)
  • Špatná národní bilance biologicky rozložitelných odpadů

Veronika Hrdá

Zdroj: Moravské hospodářství

<< zpět

Podmenu


Hlavní menu