Nový systém pro pět měst severní Moravy

Přeskočit na menu

Napsali o nás

Nový systém pro pět měst severní Moravy

září 2009

Do roku 2015 by měl být v Moravskoslezském kraji vybudován integrovaný systém nakládání s odpady, který zahrnuje pět největších měst: Ostravu, Opavu, Karvinou, Havířov a Frýdek-Místek.

Záměrem projektu KIC Odpady (Krajské integrované centrum) je vybudovat zařízení s ověřenou a nejlepší dostupnou technologii na energetické využívání komunálních odpadů o kapacitě 190 000t/rok. Bude umístěno v Karviné u bývalého Dolu Barbora. Vybudováno bude také pět překládacích stanic, které zefektivní dopravu odpadů. Zařízení naváže na vybudované systémy třídění odpadů v obcích a bude využívat zbylou směs komunálního odpadu po vytřídění využitelných složek.

Důvody výstavby

Pro budování systému jsou podle Moravskoslezského kraje dva hlavní důvody. Ten první je legislativní: evropská směrnice, národní legislativa (plán odpadového hospodářství ČR, zákon) i POH kraje požadují snižovat skládkování biologicky rozložitelných odpadů a zvyšovat jeho materiálové využiti. Splnění těchto cílů se podle Moravskoslezského kraje neobejde bez zařazení jednotky na energetické využití směsného zbytkového odpadu.

Další důvod je ryze praktický. Materiály společnosti KIC Odpady uvádějí: „Díky výstavbě Krajského integrovaného centra se kraji, městům i obcím podaří razantně snížit skládkování a získat teplo a elektrickou energii pro zásobování domácností v Moravskoslezském kraji. Dojde k úspoře fosilních paliv, sníží se emise skládkových plynů z ukládaných odpadů a kraj i města získají v zařízení záruku ekologičtějšího naložení s odpadem než jeho prostým skládkováním a ubíráním si tak prostoru pro jiné a lepší záměry využití svého území. Jedním z hlavních efektů vybudování centra je náhrada klasického zdroje tepla spalujícího uhlí. Emisní parametry zařízení na využívání odpadů jsou kvalitativně úplně jiné než parametry pro běžnou teplárnu a s jistotou lze říci, že emise do ovzduší všech znečišťujících látek jsou mnohonásobně nižší než u stávající klasické teplárny.“

Zařízení mimo jiné částečně nahradí klasický teplárenský zdroj, který zásobuje teplem Karvinou a Havířov a spaluje černé uhlí. Vybudování „spalovny“ by paradoxně mohlo zlepšit kvalitu ovzduší v okolí.

Financování

Náklady na projekt se odhadují na zhruba pět miliard korun. Záměr počítá se získáním dotace z Operačního programu Životní prostředí a částečně peněz z vlastních zdrojů. Značnou část by mohl pokrýt úvěr od Evropské investiční banky, u níž už je předjednán úvěr na 50procentní krytí stavby. Podle náměstka hejtmana Miroslava Nováka, který je zároveň předsedou dozorčí rady společnosti KIC Odpady, si zařízení na splátky úvěru vydělá prodejem tepla a elektrické energie a příjmem z plateb za zpracování odpadů. Potřebné je proto zajistit zejména vstupní, poměrně velkou investici.

Plán financování naráží na neochotu Ministerstva životního prostředí podporovat projekty tohoto typu (což je ostatně zakotveno i v Plánu odpadového hospodářství). Na jaře tohoto roku označila Jarmila Krebsová z tiskového oddělení MŽP záměr za „nedostatečně integrovaný“, protože zahrnuje pouze spalovnu s využitím energie. >>Projekt by musel počítat například s tříděním bioodpadu a jeho využitím v bioplynové stanici či kompostárně,“ řekla tehdy pro ČTK. Zařazení těchto prvků by však znamenalo vybudovat vedle spalovny také mechanicko-biologickou úpravu, tedy technologii, kterou MŽP dlouhodobě prosazuje.

Tomu oponoval Tomáš Kotyza, vedoucí odboru životního prostředí krajského úřadu. „Součástí centra nebude mechanicko-biologická úprava. Třídění odpadové směsi přímo v centru by bylo neekonomické a neekologické“ vysvětlil ČTK. Jeho postoj potvrdila i rozsáhlá studie, zveřejněná v loňském roce, která ověřovala použitelnost MBÚ v našich podmínkách.

V oblasti získávání dotací z evropských zdrojů se možná situace zlepší, neboť MŽP již je ochotno diskutovat o změně POH. Vzhledem k dlouhé době přípravy projektu by však ke změně mělo dojít co nejdříve, aby bylo vůbec možno peníze z fondů získat.

Bez evropské dotace by byla spalovna klasickým komerčním projektem, financování by musela zajistit města, která se na projektu podílejí. Karvinská radnice však již deklarovala, že počítají s evropskou dotací a finančně se podílet na výstavbě zařízení nehodlají, protože město nemá dostatek peněz. I přes zatím nevyjasněné financování příprava projektu pokračuje.

Hotová je studie proveditelnosti a proběhlo zjišťovací řízení, jež má za cíl co nejotevřeněji seznámit veřejnost s projednávaným záměrem a vyjasnit, zda existují důvody pro posouzení záměru v celém rozsahu. K záměru se sešlo sedm připomínek, z toho tři od neziskových organizací jako zástupců veřejnosti (mezi nimi například sdružení Frygato, Arnika, Duha). Záměr výstavby je nyní posuzován v celém rozsahu zákona o EIA, což bude trvat zhruba tři čtvrtě roku.

Pět měst podílejících se na projektu KIC Odpady uzavřelo Memorandum deklarující vzájemnou spolupráci:

  • Společný konsensuální postup všech partnerů.
  • Regionální rozsah.
  • Signatáři memoranda mají závazek do spalovny dodat odpad.
  • Na úkor preference zisku minimalizovat ceny za odpady.
  • Všichni signatáři k projektu přistupují s vědomím, že se za žádných okolností nebude jednat o investici ekonomicky výhodnou. Jedná se o nákladnou investici do ekologie pro příští generace, z velké části řešící odpadové hospodářství v regionu s jistou mírou stability a únosnosti pro akcionáře.


Odpady 9/2009
Jarmila Šťastná

<< zpět

Podmenu


Hlavní menu