Krajské integrované centrum nakládání s odpady - O skládku se budeme starat i dlouho poté, co skončí

Přeskočit na menu

Napsali o nás

O skládku se budeme starat i dlouho poté, co skončí

5. listopadu 2010

„O skládku se budeme starat i dlouho poté, co skončí,“ říká Karel Belda, ředitel společnosti OZO Ostrava

 

Zhruba padesát fůr, které představují 200 tun odpadů z ostravských domácností, končí každý den na hrušovské skládce. Běžný našinec se po skládce nepotuluje a těžko může mít představu, jak to na ní vypadá v současnosti, po téměř třiceti letech, co se na ní odpadky vyvážejí. Nemluvě o tom, že by měl třeba zvídavému potomkovi vysvětlit, jak bude „kopec z odpadků“ vypadat třeba za čtyřicet či padesát let.

Nejen na tyto, ale i na další otázky jsme se zeptali ředitele OZO Ostrava Karla Beldy.

Skládka zahájila svůj provoz, pokud se to tak dá zjednodušeně říci, v roce 1982. Postupně se rozšiřovala. Už se ví, jak dlouho se na ni budou ještě odpady vyvážet?

Původně se měly na skládku vyvážet odpady do roku 2013. Ukázalo se, že pokud by se skládka nerozšířila a neprodloužila její životnost, nebylo by ale kam odpady vyvážet, nebo by se musely vyvážet jinde. Už bylo proto rozhodnuto, že se skládka rozšíří, byly také vykoupeny pozemky a celý proces už prošel i schvalováním EIA. Takže v současnosti lze říci, že na skládku se budou vozit odpady minimálně až do roku 2023.

Skládku lidé nejčastěji vnímají jako umělou haldu z odpadků, kolem které krouží hejna racků, v zimě pak i havranů. Jak to vypadá na samotné skládce, případně na těch místech na skládce, která už prošla rekultivací, si těžko dokáže laik přestavit...

Skládka se průběžně rekultivuje. Části, na kterou se už odpady nevyvážejí, jsou potaženy nepropustnou fólií, na ty je nasypána zemina a později i vysázeny stromy. Tím je vlastně materiál, který se vytváří ve skládce, neprodyšně uzavřen a zakonzervován. Od okolní krajiny je skládka izolována. Rackové pochopitelně na skládce hledají potravu. Že by skládka byla obřím rejdištěm potkanů, jak se občas traduje, o tom opravdu nevím.

Když to řeknu jednoduše, tak někde se třeba vytěží kopec nebo lom, jinde je nový kopec, v tomto případě vytvořený z odpadů, vznikne. Areál skládky v Hrušově v následujících desetiletích nebude zřejmě místem, o které se budou takzvaně prát developeři, ale z druhého pohledu nebude při správné péči ani místem, které bude hyzdit krajinu. Budeme se o ni starat dalších třicet let po ukončení vývozu odpadků, sekat na ní trávu, dělat další potřebné práce a také čerpat bioplyn, který z odpadů ve skládce vzniká. Ten čerpáme už několik let a dokážeme jej přeměnit na elektrickou energii.

I přesto, že se stále více odpadů třídí a vyvíjejí nové technologie, i tak domácnosti budou odpady produkovat. Co s nimi?

Vývoj nových technologií jde u zpracování odpadů rychle kupředu. Selský rozum napovídá, že pokud dáváme na skládku materiál, který je energeticky srovnatelný s hnědým uhlím, tak to optimální řešení není. Například v Německu, Rakousku, ale už i třeba i v sousedním Polsku umějí odpady energeticky využívat. Je jen otázkou času, kdy a v jakém měřítku se k tomu logickému řešení odhodláme u nás. To, že odpad je třeba považovat za zdroj energie, po kterém bude v budoucnosti i stále větší poptávka, je totiž zřejmé. Skládky tak ale ani do budoucna nevymizí. Otázka je, jestli budou převážně ze směsných odpadů, nebo třeba jen z popela a tím i daleko menší.

Břetislav Lapisz

Zdroj: Deník

<< zpět

Podmenu


Hlavní menu