Krajské integrované centrum nakládání s odpady - Odpady musíme více energeticky využívat

Přeskočit na menu

Napsali o nás

Odpady musíme více energeticky využívat

únor 2012

Lidé i firmy musí v první řadě předcházet vzniku odpadu. Pokud již odpad vyprodukují, měl by se dále využít. O odpadovém hospodářství v Moravskoslezském kraji jsme mluvili s prezidentem Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Pavlem Bartošem.

Jak si stojí Česká republika v mezinárodním srovnání v oblasti dalšího využití odpadů?

V období od roku 1990 se udělalo v odpadovém hospodářství České republiky velmi mnoho. Naše odpadové hospodářství hodnotím jako fungující, ekonomicky a v zásadě i ekologicky vyhovující systém. Největší problém vidím ve vysokém podílu skládkování směsných komunálních odpadů a v řadě případů, kdy je s odpady nakládáno nelegálně.

Kdy bychom se mohli dostat na úroveň vyspělejších evropských zemí, například Švýcarska, Rakouska, Německa...?

Rozdíl v nakládání s odpady ve srovnání s těmito zeměmi není až tak velký. V oblasti separace komunálních odpadů dosahujeme velmi dobrých výsledků a je reálné se v dohledné době s těmito zeměmi plně srovnat. Problém vidím především v nízkém podílu energetického využívání směsných komunálních odpadů, čemuž nepochopitelně brání zelené nevládní organizace. Velmi pozitivní situace je v oblasti průmyslových odpadů, kde dobře fungují ekonomické nástroje.

Jak si stojí Moravskoslezský kraj v oblasti skládkování v porovnání s ostatními kraji? Končí zde více odpadů na skládkách než v jiných krajích? Jsou odpady v Moravskoslezském kraji problémem, který je třeba řešit?

V zásadě ano, v kraji je prakticky nulové využití směsných komunálních odpadů, a to se musí změnit. První konkrétní studie vznikly již před více než deseti lety a jejich závěry jsou v zásadě platné dodnes. Pevně věřím, že dojde k realizaci záměru výstavby jednotky na energetické využívání směsných komunálních odpadů v lokalitě Barbora, která zajistí energetické využití přibližně poloviny směsných komunálních odpadů vznikajících v Moravskoslezském kraji. Toto opatření zásadním způsobem sníží množství skládkovaných odpadů, nahradí cenné neobnovitelné suroviny a přitom vytvoří dostatečný prostor pro další rozvoj separace a materiálového využívání odpadů.

Co bylo důvodem, že se v minulosti vydala Česká republika cestou skládkování? Proč skládkujeme tolik směsných komunálních odpadů?

Jedná se pravděpodobně o přirozený proces. Před dvaceti lety byly běžné nezabezpečené skládky a v mnoha zejména menších obcích navíc vůbec neexistovalo odpadové hospodářství. Vybudování zabezpečených skládek bylo v dané době správným krokem, je však otázkou, zda jejich celková kapacita není nadbytečná. Aktivity nevládních zelených organizací a Strany zelených zapříčinily blokaci výstavby zařízení na energetické využívání odpadů. Jiná situace je například v Rakousku nebo Švýcarsku. Příkladem jsou třeba tři velkokapacitní spalovny komunálních odpadů v centru Vídně.

Bude se někdo v budoucnu zabývat likvidací odpadů již uložených na skládkách, nebo jde o definitivní řešení?

Domnívám se, že směsné komunální odpady uložené na zabezpečených skládkách jsou konečným řešením a tyto materiály nebudou v budoucnu využity. Jiná situace je u průmyslových odpadů, kde možnost budoucího využití v některých případech vidím jako reálnou, zejména pokud jsou uložené v samostatných a v budoucnu dobře přístupných kazetách.

Jaké procento z celkového objemu vyprodukovaného odpadu by mělo být podle vás dále využito, energeticky či jinak? Jaký je dlouhodobý cíl?

Nejdříve si musíme říct, jaká je reálná možnost snížit vznik komunálních odpadů, jaké limity jsou v separaci a v materiálovém i energetickém využití. Domnívám se, že v dohledné budoucnosti bude nadále narůstat produkce komunálních odpadů, což souvisí s očekávaným růstem životní úrovně v České republice. Na druhé straně prakticky nevidím důvod, proč by měly být směsné komunální odpady nadále skládkovány. Část skládkovacích kapacit by měla být dlouhodobě držena, zejména z havarijních důvodů, pro případy náhlého zkolabování integrovaných systémů nakládání s odpady a pro potřeby likvidace následků živelných pohrom a jiných neočekávaných událostí. U komunálních odpadů je tedy reálná možnost jejich úplného využití.

Plánuje se v Moravskoslezském kraji výstavba nových zařízení na energetické využití odpadu (spaloven)? Jakou mají tyto projekty naději na úspěch?

Dnes je již všeobecně znám krajský záměr podporovaný většinou města a obcí vybudovat zařízení na energetické využívání směsných komunálních odpadů o kapacitě přibližně 200 000 t/rok, které je koncipováno jako nedílná součást tzv. „Krajského integrovaného systému nakládání s komunálními odpady“. Věřím, že tento projekt má značnou naději na úspěch. Vlastní zařízení pro energetické využívání směsných komunálních odpadů by se mělo stát nedílnou součástí lokálních energetických systémů – elektrických i tepelných. Toto zařízení také přispěje ke snížení celkové emisní zátěže v kraji a spotřeby neobnovitelných energetických surovin (černého uhlí).

Lidé poměrně těžce snášejí, pokud má být spalovna postavena právě v blízkosti jejich bydliště. Co je podle vás důvodem negativního vnímání spaloven? Představují spalovny tak vysokou ekologickou zátěž?

Otázka vystihuje chování zelených nevládních organizací, které prakticky vystupují proti všem stavbám, které je nezbytné v moderní a ekologicky smýšlející společnosti vybudovat. Rolí těchto nevládních organizací má být podle mého názoru především vysvětlování potřeb těchto staveb a kontrola, že jsou budovány a provozovány v intencích platných tuzemských i mezinárodních norem. Bohužel situace je opačná a jejich přínos pro ochranu životního prostředí a zdraví lidí je velmi sporný.

Je kapacita současných zařízení dostačující?

Kapacita současných spaloven je naprosto nedostačující a nestačí zdaleka ani k plnění závazků České republiky vůči EU přijatých v procesu vstupu České republiky do Evropské unie. Při velmi skromných úvahách s optimistickým očekáváním růstu separace a smysluplného materiálového využívání části směsných komunálních odpadů, by v České republice měla být vybudována kapacita na využití minimálně polovičního množství produkovaných komunálních odpadů, což představuje přibližně celkovou kapacitu 2 až 2,5 milionu tun za rok. Současná kapacita tří provozovaných spaloven komunálních odpadů je asi 600 tisíc tun za rok. Schází tedy dobudovat kapacitu přibližně 1,4 až 1,9 milionu tun za rok.

V současné době pracují ministerští úředníci na novém zákoně o odpadech. Jak tento krok hodnotíte? Připomínkovali jste připravovaný návrh? Můžete jej stručně popsat?

Musím ocenit politický obrat v pohledu na využívání směsných komunálních odpadů v České republice spočívající v podpoře nejen separace, ale i energetického využívání odpadů. Věřím, že tyto trendy budou potvrzeny v novém zákoně o odpadech, na jehož tvorbě se intenzivně podílí i Svaz měst a obcí, Asociace krajů a Hospodářská komora. V oblasti komunálních odpadů je preferován systém tvorby „Integrovaných systémů nakládání s komunálními odpady“. Dalším výrazným krokem je rozdělení problematiky odpadového hospodářství do tří zákonů, kterými jsou „Zákon o odpadech“, „Zákon o obalech“ a „Zákon o výrobcích s prošlou životností“, tedy tzv. zákon o zpětných odběrech.

Jste pořadatelem odborné konference ODPADY 21. Na jaké novinky se mohou letos účastníci těšit? Podařilo se již prosadit některé závěry minulých ročníků konference?

Letošní, již 12. ročník mezinárodní konference ODPADY 21, se uskuteční 15. až 16. května 2012 v Ostravě, hlavním tématem bude tvorba „Integrovaných systémů nakládání s komunálními odpady a jejich začlenění do krajských struktur“ s cílem dosáhnout co největšího podílu využívaných odpadů. Soustavným tlakem na změnu vnímání odpadové problematiky, propagované konferencí ODPADY 21, je změna pohledu centrálních orgánů na energetické využívání směsných komunálních odpadů.

Zdroj: Moravské hospodářství

<< zpět

Podmenu


Hlavní menu