Krajské integrované centrum nakládání s odpady - S naším bohatstvím musíme umět hospodařit

Přeskočit na menu

Napsali o nás

S naším bohatstvím musíme umět hospodařit

26. března 2011

Ovzduší a životní prostředí jsou takové, jací jsme my, říká Vojtech Dirner, předseda Akademického senátu Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava

Problematika životního prostředí je na Karvinsku v souvislosti s plánovanou výstavbou Krajského integrovaného centra využívání komunálních odpadů v Moravskoslezském kraji v popředí zájmu široké veřejnosti. Na názor k této stavbě i na další otázky jsme se zeptali odborníka na životní prostředí, profesora Vojtecha Dirnera, předsedy Akademického senátu Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava.

Pane profesore, jak se vám dýchá v Havířově?

Musím říct, že dobře. Nemám žádné problémy. Z dlouhodobého pohledu se ovzduší v našem regionu stále zlepšuje. Příkladem toho je skutečnost, že límec mé bílé košile před 35 lety, kdy jsem začal pracovat na tehdejším Dole Antonín Zápotocký (dnes Důl Lazy – pozn. aut.) v Orlové, byl v poledne šedý. Snad k tomu není třeba co dodat.

Co říkáte na ovzduší a vůbec na životní prostředí v regionu?

Ovzduší a životní prostředí jsou takové, jací jsme my. Já si myslím, že pravou příčinou všech negativních jevů je nedbalost, lhostejnost a nerozum lidí. Žijeme totiž v době obrovského boomu průmyslu zábavy, který postupně pohlcuje nová a nová teritoria. Záleží jenom na nás, jaké chceme mít životní prostředí. Podle mého názoru je úkolem člověka minimalizovat negativní účinky moderní doby, a to s pokorou a porozuměním. Používat na to selský rozum, jak říká můj spolupracovník a kolega Saša Király.

Kdo podle Vás patří k největším znečišťovatelům ovzduší v Havířově a jeho okolí? Co mimořádné události?

Všechno se v čase mění a nelze říct, kdo a co je největším znečišťovatelem. Na zhoršení kvality ovzduší se mohou různou intenzitou podílet zejména fabriky, silniční doprava a domácnosti. Dále jsou to mimořádné události a neštěstí menšího či většího rozsahu. V současné době například média široce informují o katastrofě, která postihla Japonsko. Přitom místo o formách pomoci upřednostňují zprávy, že bez solidních rozborů se sousední země rozhodla omezit počet svých jaderných elektráren. Dne 30. prosince 1976 došlo na Dole Staříč k důlnímu neštěstí, které si vyžádalo životy 43 horníků, a přesto jsme se nerozhodli zavřít doly, které nám dávají nejenom práci, ale také přidanou hodnotu. Z těžby kutnohorského stříbra, která k životnímu prostředí nebyla zrovna štědrá, bylo postaveno Nové Město pražské. Jde jenom o to, abychom s bohatstvím a mocí uměli hospodařit. Každá mimořádná událost je také krokem k odbornému růstu, zdrojem poučení a pokory.

Co by pomohlo zlepšit kvalitu ovzduší? Jaká opatření by se měla přijmout?

Je celá řada možností a v rozsahu tohoto rozhovoru nelze dát vyčerpávající odpověď. Miroslav Kyncl, generální ředitel Severomoravských vodovodů a kanalizací, mi například v úterý u příležitosti Světového dne vody připomněl, že všechny obce nad 2000 ekvivalentních obyvatel, které podnik zásobuje, mají moderní čistírny odpadních vod tak, jak nám to předepisuje evropská legislativa.

Obdobně se to děje také u ostatních technických složek životního prostředí a v ochraně ovzduší především. K těm podstatným nástrojům bych řadil legislativní a ekonomické zákony, pokuty a poplatky. Dále nástroje technické a technologické, k nimž patří kupříkladu patenty a zlepšovací návrhy.

Do třetice bych zmínil výchovu a vzdělávání. Mám na mysli hlavně výchovu k péči o životní prostředí ve školách a rovněž u rodinného stolu. Je jenom na naší vůli, jak je budeme uplatňovat. K dosažení stanovených cílů je potřeba i trochu odvahy.

Myslíte si, že může kvalitní městská a meziměstská hromadná doprava přispět ke zlepšení ovzduší?

Určitě ano. Automobil je mobilním zdrojem znečišťování ovzduší a dnes ho v mnoha rodinách mají bezmála všichni členové. Samozřejmě se tím zátěž životního prostředí z dopravy radikálně zvyšuje. Významnou alternativou je využívání hromadných dopravních prostředků. Proto je záslužné od dopravců a vedení našeho města, že městská doprava funguje a magistrát ji podporuje.

Jaký je váš názor na plánovanou výstavbu spalovny komunálního odpadu – Krajského integrovaného centra využívání komunálních odpadů v Moravskoslezském kraji – poblíž Havířova?

Velice ji podporuji, protože technické zneškodňování (odstranění) odpadu je tou cestou, která minimalizuje negativní účinky na životní prostředí. Zároveň v souladu s legislativou je zde využíván odpad jako surovina. Rakousko je zemí, která je ve světě vnímána jako extrémně dbající na ochranu a tvorbu životního prostředí. Určitě se Rakušané nezbláznili, když se rozhodli stavět již třetí velkou spalovnu v centru Vídně. Naši univerzitní studenti se v rámci exkurzí do známé vídeňské spalovny Spittelau, jehož fasádu ztvárnil slavný malíř a architekt Friedensreich Hundertwasser (projektoval také spalovnu v Tokiu), seznamují s moderní technologií technického zneškodňování odpadu.

Mohla by mít spalovna negativní dopad na životní prostředí? V čem vidíte hlavní problémy a rizika?

Kdyby taková hrozba byla, tak bych určitě byl proti výstavbě. V současné době ale lze použít pouze technologie splňující velmi přísné ekologické limity. Takže žádná rizika nevidím.

Jsou obavy aktivistů a občanských sdružení proti výstavbě spalovny opodstatněné?

Přestože si nesmírně vážím zájmu občanských sdružení a mnoha dalších lidí, aby se životní prostředí v našem městě a jeho okolí neustále zlepšovalo, jejich obavy nesdílím.

Na závěr bych se vás zeptal – líbí se Vám Havířov?

Je to hezké město. Velice se mi líbí, přestože jsem vyrůstal v centru Slovenského ráje pod Vysokými Tatrami. Vůbec nelituji, že po příchodu do tohoto města jsem tu natrvalo zakotvil, oženil se, mám dvě dcery a vnučku.

Josef Pintér

Zdroj: Havířovský deník

<< zpět

Podmenu


Hlavní menu