Krajské integrované centrum nakládání s odpady - Spalovna jako umělecké dílo

Přeskočit na menu

Napsali o nás

Spalovna jako umělecké dílo

31. března 2009

PROBLÉM S ODPADY Skládky, na které se sváží odpad, pomalu přestávají stačit. Stále více se hovoří o spalovnách, které by tento problém mohly pomoci vyřešit. Nový Jičín chystá vlastní spalovnu, vzorem pro tu mnohem větší, kterou plánuje kraj, by mohlo být zařízení ve Vídni

Vídeň - Je to lunapark, nebo snad palác kultury? Tak možná uvažuje řada lidí, kteří projíždí Vídní kolem zdejší novodobé architektonické dominanty - spalovny.

Zařízení s podobnou kapacitou a stejnou technologií spalování by mělo podle zástupců Moravskoslezského kraje vzniknout v Karviné.

Kapacita karvinské spalovny se plánuje na 192 tisíc tun, zatímco vídeňská spalovna ročně energeticky zpracuje 250 tisíc tun odpadu.

„I technologie spalování je stejná, včetně technologie čištění spalin. Zároveň je u vídeňské spalovny dobře vidět napojení na distribuční síť, což bychom chtěli využívat i u nás. Další obdobou je komunální princip - vídeňskou spalovnu vlastní město, podobně u nás by měla být akcionáři města,“ říká vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Moravskoslezského kraje Tomáš Kotyza.

Proč chcete spalovnu obnovit, ptali se někteří Vzhled spalovny ve Vídni-Spittelau připomínající bizarní pohádkový hrad se změnil do dnešní podoby na začátku devadesátých let 20. století. Poté, co spalovna v roce 1987 vyhořela. „V té době se ozývaly i kritické hlasy. Proč chcete spalovnu obnovovat, ptali se někteří. Ale byl to nesmysl, vlastní rozvodná síť tepla totiž nebyla poškozena,“ líčí Ernst Schauer, který spalovnou dnes provází návštěvníky. Říká, že emise ze zařízení, které má dva spalovací kotle a za hodinu zpracuje asi čtyřicet tun odpadu, jsou dlouhodobě hluboko pod předepsanými limity.

Škodliviny vznikající při spalování se filtrují v několika fázích, přičemž se oddělují těžké kovy, oxid siřičitý, dioxiny či oxidy dusíku.

Spalováním odpadu, který už není dále recyklovatelný, vzniká škvára představující asi desetinu původního objemu odpadu, z níž se separují dále použitelné kovy.

„Škvára se spolu s popílkem míchá s cementem a vodou a v podobě škvárobetonu se odváží na skládku,“ vysvětluje průvodce. Nebezpečné škodliviny obsažené v takzvaném filtračním koláči, což je tisícina původního objemu odpadu, se z Rakouska převáží do solných dolů v Německu. U našich jižních sousedů je jejich skládkování zakázáno.

V Moravskoslezském kraji by se podle Tomáše Kotyzy tyto látky převážely standardně na skládku nebezpečného odpadu, přičemž se zkoumá možnost, jak kovy obsažené v této směsi dále využívat.

Záchod pro řidiče kuka vozů od Hundertwassera Současnou podobu spalovny vytvořil Friedensreich Hundertwasser, umělec, který se mimo jiné v devadesátých letech zajímal o mír na blízkém východě nebo ekologii a ochranu velryb. V hravém hundertwasserovském stylu spatří návštěvníci spalovny i detaily, třeba vzory na podlaze nebo židličky na vrátnici. Architekt navrhl ve spalovně dokonce záchod pro řidiče kuka vozů.

Vzhled spalovny, kterou kraj ve spolupráci s pěti městy zamýšlí postavit v Karviné, by v případě, že se podaří sehnat peníze a spalovna vznikne, asi neměl být tak výstřední.

„Předpokládáme, že by to měla být stavba z velké části prosklená. Aby bylo vidět dovnitř, ukazovalo to čistotu venku i vevnitř a charakterizovalo to náš záměr, že nemusíme nic skrývat. Vzhled spalovny je ale až třešničkou na dortu, bude se teprve o něm rozhodovat,“ uvádí Tomáš Kotyza.

Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=076&r=mfsevermorava&c=1166377

<< zpět

Podmenu


Hlavní menu