Krajské integrované centrum nakládání s odpady - Spalovna zasáhne do ovzduší v regionu pozitivně

Přeskočit na menu

Napsali o nás

Miroslav Novák - Spalovna zasáhne do ovzduší v regionu pozitivně

26. května 2010

 

Proč by měl mít kraj KIC se spalovnou odpadů? Jaké budou jeho přínosy?

Ukládat odpad na skládky je špatné z mnoha ohledů, zejména však z pohledu problematického trvalého zamezení úniku škodlivých látek do životního prostředí. Toto je obecně známým a přijatým faktem, který do své politiky promítá nejen Česká republika ale i Evropská unie. Integrovaný přístup k ochraně životního prostředí je takový, který zohledňuje všechny vlivy na všechny složky prostředí. Nemohu třeba se zbavit odpadů tím, že je nasypu do řeky nebo je spálím a škodliviny vypustím do vzduchu. Stejně tak nemohu bezhlavě odsiřovat elektrárenský provoz a zároveň dramaticky zvyšovat množství odpadů na jiném konci výstupu. Spalovna odpadů je vyváženým řešením nakládání s domovním odpadem, respektujícím pravidla Evropské unie, šetřící prostor zabíraný skládkami, využívajícím brownfieldu a dokonce s příznivým vlivem na kvalitu ovzduší. Toto jsou základní přínosy zařízení KIC, dalším bonusem je náhrada uhlí za odpad. Uhlí dochází, odpad vzniká stále a zahrabávat do skládek odpad, který má přibližně výhřevnost hnědého uhlí skutečně není rozumné.

Je nutné rozhodovat o výstavbě spalovny právě teď? Proč? Nebylo by lepší nechat tento projekt nyní u ledu kvůli problému s ovzduším a pustit se do něj až ve chvíli, kdy tady nebude obyvatele trápit znečištěné ovzduší?

Nutnost vybudování spalovny v Moravskoslezském kraji a snaha o její realizaci je stará 30 let. Tento projekt, jako společný projekt měst a kraje se připravuje již od roku 2005. Problémy s ovzduším v kraji byly po celou dobu a bohužel přetrvávají dodnes, přestože se emise z průmyslu řádově snížily. Jak jsem říkal, paradoxně tento projekt do kvality ovzduší, respektive do množství produkovaných emisí zasáhne pozitivně. Teplárenství v našem kraji, je pochopitelně z důvodu historické dostupnosti suroviny, postaveno na spalování černého uhlí. Zásadní zlom v kvalitě ovzduší může nastat až v okamžiku, kdy systémově dojde ke změně. Přejít však třeba jen na vytápění zemním plynem se ukazuje, zejména po zkušenostech z předchozích zim, jako riskantní. Je potřeba nejen postupně modernizovat provozy ale i diverzifikovat paliva. Velmi přísné podmínky pro spalování odpadů zajistí emisní parametry blízké právě spalování zemního plynu. Proto tento „odpadářský“ projekt zcela zapadá do kontextu řešení problémů s životním prostředím v regionu a není žádoucí čekat.

Jaký vliv na ovzduší bude spalovna vlastně mít – včetně dopadů z dopravy, která bude zajišťovat svoz odpadu do Karviné?

Jak jsem již uvedl - zařízení nemá v žádném případě kvalitu ovzduší na Karvinsku zhoršit, naopak částečným nahrazením jiného staršího teplárenského zdroje dojde v Karviné ke snížení absolutního celkového množství emisí do ovzduší. Emise nejproblematičtějšího prachu klesnou o několik tun za rok, tímto dojde analogicky i k poklesu množství nebezpečných vázaných na prach, např. arsen a benzoapyren. I u ostatních látek lze očekávat výrazné snížení, zejména u oxidu siřičitého. Veškeré odpadní plyny jsou ve spalovnách povinně neustále kontrolovány a k jejich čištění budou použita vysoce výkonná a spolehlivá zařízení. Z vyhodnocení dopravy související s provozem spalovny plyne, že nebude významné, a to i na předpokládané nejexponovanější komunikaci II/474. Odpad z Karviné, Havířova a okolí je i nyní svážen auty na skládku, která se nachází v bezprostřední blízkosti plánované spalovny. Ze vzdálenějších měst , jako třeba z Ostravy nebo u Opavy bude svoz odpadu optimalizován prostřednictvím sítě překládacích stanic a do Karviné bude dovážen v moderních velkoobjemových vozech. V tisku jsem zachytil informaci, že to budou desetitisíce tun denně, uvědomíme-li si však že roční kapacita zařízení je 190 tisíc tun odpadu, v provozu bude denně, tak kupeckými počty dojdeme ke správnému výsledku. Předpokládaný nárůst dopravy je 33 nákladních aut, a to pouze v pracovních dnech

Z kterých měst bude spalovna odpad přijímat? Bude se do ní případně navážet i odpad z jiných evropských zemí? Nemůže se stát „Karviná smetištěm Evropy“? Jak tomu bude zabráněno?

Města s mnohem většími spalovnami komunálních odpadů, pro příklad Praha, Brno, Vídeň nebo třeba Bern a Amsterodam se tuším také nehonosí přídomkem „Smetiště Evropy“. V Ostravsko-Karvinské aglomeraci s velmi hustým osídlením a dalších blízkých okolním městech, podotýkám v České republice, vzniká přesně tolik odpadů, na kolik je kapacita spalovny dimenzována. Tato kapacita však není dimenzována na současný stav ale na výhled řekněme 5 příštích let s předpokladem, že dokážeme z odpadu odseparovat až polovinu opětovně použitelných látek, což dosud v Evropě dokáže málokterý region. V současné době by se v regionu klidně uživily takovéto zařízení 2. Do spalovny se bude svážet především odpad od jeho vlastníků – výhradně z měst Moravskoslezského kraje, který produkují jejich občané. Kouzlo celého záměru je v tom, že původce odpadu, kterým je ze zákona město, si samo vybuduje zařízení k jeho ekologické likvidaci a nemusí se tuto službu kupovat od privátních společností. To, že jiná možnost do budoucna nebude, je dáno v evropské legislativě a právě proto je navržené řešení i ekonomicky velmi zajímavé z pohledu těch, kteří za likvidaci odpadů platí – to znamená opět z pohledu měst a jejich obyvatel. Akcionáři společnosti navíc jako bonus karvinským občanům nabízejí poloviční cenu za karvinský odpad, jako formu kompenzace za určité nepohodlí vzniklé s výstavbou zařízení.

Jak bude vyřešeno třídění odpadů v KIC? Nehrozí, že co se naveze, se i bez ladu a skladu spálí, aniž by se například některé části odpadu druhotně využily? Není problém, že Česi netřídí odpadky zdaleka tak pečlivě, jako třeba Rakušané, jejichž spalovna ve Vídni byla dávána za vzor?

Tak toto je velmi často vyslovovaná pochybnost. Třídění komunálních odpadů probíhá v místě jejich produkce, tj, ve městech a obcích prostřednictvím nádob na separovaný sběr. Tento systém je dlouhodobě využíván v rámci celé ČR. Zbytkový komunální odpad se v současně době ukládá na skládky nebo se energeticky využívá. Naším cílem je maximálně posílit třídění a využití odpadů v místě jejich vzniku. Další, například strojní třídění ve spalovně bez zajištění využití těchto vytříděných složek je nelogické. Odpad je již znečištěn a vytříděné komunity nenachází využití. Vytříděné frakce buď skončí na skládce nebo ve spalovně. V konečném důsledku je toto počínání neekologické a neekonomické. Obava plyne z možné přítomnosti nebezpečných odpadů v popelnicích a z jejich následného spálení. Přítomnost například zbytků barev, baterií a podobně je záležitost kázně občanů a bohužel nikde na světě tato kázeň není dokonalá. Podstatná však je skutečnost, že s tímto technologie čištění spalin počítá a veškeré případné škodliviny z nebezpečných odpadů zachytí a zneškodní.

Byla v úvaze i jiná místa pro vybudování KIC, než Karviná-Doly, lokalita Dolu Barbora? Uvažovalo se například o oblastech, ve kterých není tolik znečištěné ovzduší – třeba Bruntálsko? Proč ano, či ne?

Velmi často se občané ptají proč zrovna v Karviné. Výběr opuštěného a nevyužitého území bývalého dolu nebyl náhodný. Rozhodnutí o budoucím umístění zařízení vzešlo z vyhodnocení devíti lokalit v rámci technicko - ekonomické analýzy zpracované nezávislým zpracovatelem. Jako lokalita nejvýhodnější byl vytipován areál bývalého Dolu Barbora u Karviné. Jedná se o lokalitu mimo souvislou zástavbu, místo, kde v minulosti byly naváženy hlušinové navážky, nevhodné pro jiné než průmyslové účely. Významným kriteriem pro výběr lokality byl právě požadavek na potřebu smysluplného využití vyrobeného tepla prostřednictvím existující distribuční soustavou. Při zohlednění zásady zajistit environmentálně i ekonomicky únosný systém nakládání s odpady pro města a jejich občany tato lokalita Karviná dokázala nejlépe splnit všechny předpoklady včetně souladu s územně plánovací dokumentací, kapacity stávajících komunikací. Zmíněný Bruntál by jistě byl také lokalitou vhodnou, jenže další zásadou je zpracovat odpad v místě jeho vzniku. Převážet ročně 180 tisíc tun z Karvinska do Bruntálu má daleko závažnější dopad na životní prostředí než spalovna samotná. 10 tisíc tun z Bruntálu dovezených do Karviné má dopad naopak minimální. No a o vlivu na znečištěné ovzduší jsem se již myslím zmínil dostatečně.

Kde se budou ukládat zbytky – popílek či struska, které vzniknou po spálení?

Výstupem z procesu v KIC budou škvára a směs vypraného kotelního popele a popílku, které budou odděleně meziskladovány v bunkrech škváry a popílku. Zpravidla tyto látky nemají nebezpečné vlastnosti a mohou být využívány, stejně jako třeba elektrárenská struska například jako stavební materiál. Pokud tento materiál nesplní kriteria pro certifikaci na výrobek, pak bude tento odpad ukládán na zabezpečenou skládku. Podstatné je, že objemově je tohoto materiálu 10 krát méně než nespáleného odpadu a i jen se stávajícími skládkami si tím pádem vystačíme na hodně dlouho.

Jak se bude využívat teplo a elektrická energie, které spalováním odpadu vzniknou? Do jaké míry to omezí činnost teplárna Barbora?

Se provozovatelem teplárny Karviná má kraj uzavřenou proklamaci, která zjednodušeně řečeno říká, že o teplo odebrané ze spalovny se sníží výroba v teplárně. Je to zcela logická podmínka, vzhledem k dlouhodobým problémům s kvalitou ovzduší a nenaráží na žádné větší technické ani organizační těžkosti. Teplo v podobě páry bude dodáno do teplárny k distribuci k občanům a zchlazená zkondenzovaná voda se bude vracet zpět do kotlů ve spalovně KIC. Zařízení je projektováno tak, že vlastně nebude schopno samostatného provozu bez odvedení tepelného výkonu do sítě, pochybnosti o tom, že souběžně pojede spalovna i teplárna na plný výkon jsou naprosto neopodstatněné a nepodložené.

Jak vnímáte aktivity občanů a ekologických sdružení, které jsou proti spalovně? Jaký vliv na rozhodnutí o výstavbě KIC mohou mít?

Díky za tuto otázku. Každý občan má právo v demokratické společnosti vyjádřit svůj názor. Názor veřejnosti je však dlouhodobě deformován jakýmsi vymezováním se bývalého vedení ministerstva životního prostředí proti energetickému využívání odpadů a proti využití jaderné energie. Tento přístup napáchal hodně škody a každý, kdo se nad problémem hlouběji zamyslí pochopí, stejně jako zmíněné ministerstvo, že jiná reálná a rychlá cesta není. Z těchto důvodů ministerstvo přehodnotilo zásadně svůj postoj a dnes je vyhlášená výzva na podporu výstavby spaloven komunálních odpadů. Obecně je vnímáno, a tady bohužel pane redaktore je to i zásluhou jednostranného podávání informací ze strany medií, že kdo protestuje je ekolog. Palcové titulky v novinách například hlásají „Ekologové se bouří“ a názory skutečných profesionálů v ochraně životního prostředí včetně názorů regionálních autorit zůstávají v pozadí. Přitom jediná kvalifikace „ekologa“ je to, že se sdruží do občanského sdružení, do stanov si napíší, že chrání přírodu a vůbec nikoho nezajímá jejich skutečná kvalifikace - zda je policista, učitel či topič v elektrárně. Tímto pochopitelně neznevažuji principy občanské společnosti, vnímejte to prosím pouze jako postesk nad prací některých médií.

Na kolik vybudování KIC přijde, jaké zdroje a v jakém poměru budou tuto částku hradit? O kolik (přibližně) by se kvůli této investici měly zvýšit poplatky občanů za odpad?

Předpokládáné finanční nároky na tento záměr jsou 5 mld. Kč, přičemž 50 % této částky by mělo být kryto úvěrem z Evropské investiční banky, 40 % dotace z prostředků Operačního programu Životní prostředí a na zbylých 10 % je nutno ještě hledat zdroje. Projekt je celý koncipován tak, a to zejména proto, že společnost je výhradně vlastněna městy a krajem, aby v důsledku této investice cena za odpad pro občana nevzrostla a byla vždy srovnatelná s cenou v případě skládkování. To že tato cena do budoucna poroste je však fakt daný nově zaváděným poplatkem, který má za úkol odradit obce od skládkování.

Jaký je harmonogram příprav – co se děje nyní, kdy bude o výstavbě či jejím zamítnutí definitivně rozhodnuto, kdy bude vypsáno výběrové řízení na zhotovitele (pokud už není znám?) a kdy by se případně mělo začít stavět a kdy by byla spalovna hotová?

Záměr Krajského integrovaného centra je aktuálně ve fázi očekávání stanoviska posouzení vlivu stavby na životní prostředí (EIA), které je projednáváno v kompetenci Ministerstva životního prostředí České republiky zákonným postupem a bude vydáno na začátku června. Toto stanovisko je nezbytným podkladem pro rozhodování v následných správních řízeních. Výběrová řízení jsou otázkou řekněme příštího roku a stavba by mohla být zaházena okolo roku 2012. Rozhodný však je termín kolaudace stavby, a ten je v závěru roku 2015.

Martin Pleva

Zdroj: Moravskoslezský deník

<< zpět

Podmenu


Hlavní menu