Krajské integrované centrum nakládání s odpady - Svou spalovnu chce mít i Vysočina

Přeskočit na menu

Napsali o nás

Svou spalovnu chce mít i Vysočina

únor 2012

Do roku 2016 by měla na Vysočině vyrůst spalovna odpadů. Chtějí to krajští a komunální politici navzdory protestu některých ekologů.

Odpadů přibývá, třídit a ukládat na skládky už nestačí. Takový je hlavní argument Kraje Vysočina, který stojí za záměrem vybudovat novou spalovnu.

"Vývoj produkce komunálního odpadu má mnoho neznámých, na základě zkušeností z let minulých lze předpokládat, že produkce odpadů bude mírně narůstat. Zatímco v roce 2010 vyprodukoval region Vysočiny přes 222 tisíc tun komunálního odpadu, v roce 2020 to bude podle propočtu odborníků přes 278 tisíc tun, což je asi o 25 procent více," upozorňuje Zdeněk Ryšavý, radní Kraje Vysočina pro oblast životního prostředí.

Pokud se nepodaří vyřešit problematiku nakládání s odpady, hrozí podle politiků naplnění skládek, což by znamenalo, že by kraj musel začít hledat nové kapacity. "Důsledkem bude neplnění legislativy a výrazné zdražení poplatků za nakládání s odpady, což se pravděpodobně přenese i na občany," říká Zbyněk Bouda z Energetické agentury Vysočiny.

V současné době je na Vysočině jedenáct skládek, jejichž kapacita se při současné frekvenci a množství zavážení odhaduje na necelých deset let. Nové zařízení pro energetické využití odpadů by mělo spálit asi 150 tisíc tun odpadu ročně.

Plány politiků se ale nelíbí ekologům z organizace Arnika. Ti vytvořili petici "Nespalujme, recyklujme!", nelíbí se jim ani proces schvalování. Je podle nich neobjektivní a zmanipulovaný.

"Od začátku je jasné, k jaké variantě se zpracovatel studie přikloní. Jednoduchá hra s čísly ve vyhodnocení variant vyzněla ve prospěch velké spalovny odpadů. Varianta intezivnější recyklace odpadů přitom nebyla řádně rozpracována a vyšla jako druhá nejhorší. Varianta spalovny odpadu je naopak nejpodrobněji zpracovanou částí dokumentu," uvedl Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika.

Stejného ale mnohem ekologičtějšího efektu zmenšení množství odpadu je možné podle Petrlíka dosáhnout lepší recyklací a kompostováním biodpadů vytříděných už v domácnostech.

"I přesto se politici obecně kloní k podpoře spaloven odpadů, protože vypadají na první pohled jako jednodušší řešení," dodal Petrlík.

Nová spalovna však vychází podle politiků jako nejvýhodnější řešení pro využití zbytkového směsného komunálního odpadu. Z něj by měla vyrábět energii ve formě elektřiny a tepla. "Elektrická energie bude dodávána do veřejné sítě a teplo bude využito v lokální teplárenské síti společnosti Jihlavské kotelny, což se projeví zejména stabilizací ceny tepla v lokalitě," uvedla mluvčí Kraje Vysočina Šárka Vlčková.

Nová spalovna by měla vyrůst v Jihlavě nebo Žďáru nad Sázavou. Posuzovanými kritérii při hodnocení lokalit byly například soulad umístění s územním plánem, dopravní obslužnost území, vlastnictví pozemků nebo vzdálenost k vodnímu zdroji. "Mezi kritéria rozhodování patřila i ochrana ovzduší, protože například v případě lokality Žďár nad Sázavou by při plném nahrazení spalování uhlí ve stávajícím zdroji došlo k významnému poklesu emisí. V případě lokalit Jihlava není ukazatel příliš významný, primárním palivem je zde zemní plyn s nízkou emisí populantů," dodal Bouda.

Projekt asi za tři miliardy korun by měl vzniknout do roku 2016. Možností, jak jej zafinacovat, je podle mluvčí Vlčkové více. "Například financováním z veřejných rozpočtů měst, které jsou původci odpadů, se zapojením evropských fondů. Není však jisté, jak bude vypadat budoucí dotační politika EU," uvedla Vlčková.

Dalším zdrojem financí je podle ní možná změna domácí legislativy, díky které by poplatek za skládkování povinně směřoval zpět do odpadového hospodářství, či model PPP.

Hana Nečasová

Zdroj: Moravské hospodářství

<< zpět

Podmenu


Hlavní menu