Krajské integrované centrum nakládání s odpady - Technologie

Přeskočit na menu

Výroba energie/technika

Odpadu vytváříme stále více a spotřeba energie rychle roste

Vyrábět energii z odpadu je výhodné. Většina z nás si už zvykla třídit doma plasty, papír a sklo. Všichni ale víme, že třídit odpady jde jen do určité míry – vždycky zůstane nevábný zbytek, který už se dotřídit nedá, a skončí v popelnici. Co se s ním děje dál? U nás ho většinou bez užitku uloží na skládce.

Odpad na skládce
Odpad na skládce (Zdroj: STEO)

Směsný komunální odpad ukládaný na skládku už nejde využít k recyklaci, ale šlo by z něj vyrobit energii. V mnoha státech Evropy (a také u nás v Liberci, Brně a Praze) však z těchto jinak nevyužitelných odpadů vyrábějí energii. Slouží k tomu zařízení, obvykle, i když nepřesně, nazývaná »spalovny komunálního odpadu«. Tato zařízení u některých lidí nemají dobrou pověst. Jejich odpůrci tvrdí, že znečišťují životní prostředí a kvůli nim se netřídí komunální odpad.

Na tomto webu vám chceme ukázat, jak to ve skutečnosti je:

  • Zařízení na energetické využívání odpadů jsou velmi moderní a bezpečná.
  • Produkují emise do ovzduší, srovnatelné s teplárnou či elektrárnou na zemní plyn.
  • Zbavují nás nevyužitelných odpadů.
  • Vyrábějí z odpadů teplo a elektřinu.
  • Ze zbytkových látek se dají vyrobit stavební hmoty a získat suroviny.

V třídění a recyklaci odpadů je naše republika na špičce Evropy. V energetickém využití odpadů jsme mezi posledními. Stejně jako ve většině států Evropy se tato zařízení musí i u nás stát nedílnou součástí odpadového hospodářství.

Co přináší energetické využívání odpadu

Energetické využívání odpadů znamená:

  • Úsporu nenahraditelných zdrojů paliv, jako jsou ropa nebo uhlí.
  • Zmenšení množství odpadů ukládaných na skládku.

Ze spalování odpadů vzniká popílek a škvára. Většina z nich se dá ještě využít například pro stavební materiály, část se využít nedá a končí na skládce. Na skládku odpovídající kategorie se ukládají jen podíly zbytkových materiálů, které se nevyplatí, nebo které se nedají dále upravovat či používat.

Energetickým využitím odpadu tedy získáme jednak energii, jednak ušetříme zhruba 90% objemu skládek.

Ze škváry, která vzniká při spalování odpadů, se získává železo a barevné kovy. Jsou to zbytky různých věcí, které se dostaly do odpadů a prošly kotlem. Ze zbytkových materiálů z čištění spalin se dá získat poměrně velké množství zinku (kolem 20%). Spalovny komunálního odpadu jsou velmi čistým zdrojem energie vyrábějící teplo a elektřinu. Díky vysoce výkonnému čištění jsou jejich spaliny vypouštěné do komína mnohem čistší, než spaliny z běžných uhelných elektráren s odsířením.
Ze skládek odpadů se uvolňuje skládkový plyn. Největší podíl tvoří metan – skleníkový plyn, který ohrožuje ozónovou vrstvu země. Skládky jsou jejich významným producentem, i když se skládkový plyn do jisté míry ze skládek získává a využívá. Při energetickém využívání odpadů skládkové plyny nevznikají.
Energetické využívání směsného komunálního odpadu, tedy zbytkových komunálních odpadů, které nelze látkově využívat, vyhovuje všestranným nárokům kladeným na ochranu životního prostředí. Garantuje minimální emise do životního prostředí a umožňuje zpracování většiny zbytkových materiálů na použitelné produkty.

Energetické využívání spalitelných, jinak nevyužitelných odpadů je nepostradatelným nástrojem udržitelného rozvoje.

Co se dá energeticky využít

Základní podmínkou pro energetické využití samozřejmě je, aby odpad byl hořlavý. Dobře se dá použít právě jinak nevyužitelný směsný komunální odpad a odděleně sbíraný odpad ze živností. Dobrým "palivem" jsou velkoobjemové odpady – ty, které se ve většině měst a obcí sbírají dvakrát ročně do přistavených velkých kontejnerů. Velkoobjemový odpad tvoří většinou starý nábytek, koberce a další věci. Tyto odpady musí být zpravidla před vlastním energetickým využitím rozdrceny.
Energeticky se u nás zatím využívá pouze 10-12 % směsného komunálního odpadu a necelé 1 % velkoobjemového odpadu z celkových 3 milionů tun, které ročně v ČR vznikají.
Z těchto údajů vyplývá, že zatímco se energeticky využívá v ČR kolem necelých 400 000 tun komunálních odpadů ročně, na skládky se bez dalšího využití ukládá více než 2,5 mil. tun.

Ohniště zvládne různé odpady

Pohled do spalovacího prostoru – ohniště
Pohled do spalovacího prostoru – ohniště (Zdroj: STEO)

Desítky let trvající zkušenosti s vývojem a s provozem ohniště pro spalování komunálního odpadu jednoznačně prokázaly, že roštová ohniště jsou vhodným a spolehlivým nástrojem k přeměně energie odpadu – jinak výhřevnosti odpadu - na spaliny o teplotě 850 – 1100°C
Roštová ohniště a tím i celý technologický řetězec se navrhuje na určitý rozsah výhřevnosti, který odpovídá charakteru komunálního odpadu v daném regionu. Protože výhřevnost paliva je obecně závislá od obsahu uhlíku a jeho vlhkosti, není nutné – a ani možné znát prvkové složení výrazně heterogenního paliva – směsného komunálního odpadu -. Jinými slovy jinak se navrhuje zařízení pro přímořské venkovní regiony a jinak pro městské aglomerace s významným podílem živnostenského odpadu.

Spolehlivost procesu ve spalovnách

Při spalování odpadů se zpočátku nedbalo na ochranu životního prostředí (viz například článek o brněnské spalovně z počátku minulého století v oddělení Historie). Současné spalovny však využívají moderní technologie jak pro energetické využívání odpadu a výrobu energie, tak při snižování či odstraňování emisí ze spalovacího procesu. Díky výzkumu a vývoji v oblasti energetického využívání odpadů je spolehlivost provozu spaloven na úrovni běžných tepláren nebo elektráren, ale pro životní prostředí jsou spalovny nesrovnatelně příznivější.

Žádné zbytky – využitelný materiál

Filtrační koláč z čištění pracích vod
Filtrační koláč z čištění pracích vod (Zdroj: STEO)

Výzkum se v poslední době hodně zabývá maximálním využívání zbytků ze spalování. Recyklují se suroviny ze škváry. Nejdříve se jen magnety získávalo železo, v současnosti se ze škváry získávají také neželezné kovy. Železa a neželezných kovů zbavená škvára se dá spolu s upraveným popílkem využít k některým stavebním účelům. Pozornost se obrací také k zinku, obsaženému v produktu z čištění pracích vod z čištění spalin, v tzv. filtračním koláči.

Spalovny jsou zařízeními jak k energetickému, tak i k látkovému využívání odpadu.

Všechno řídí počítače

Aby mohla být spalovna spolehlivě a s maximálně možnou účinností provozována, musí být všechny probíhající procesy stabilní.

Velín vídeňského zařízení Spittelau
Velín vídeňského zařízení Spittelau-(Zdroj: Fernwärme Wien)

Provoz spalovny je řízen automaticky prostřednictvím počítačů. Celé zařízení je proto osazeno čidly, která hlídají správné provozní poměry. Data z nich jdou do počítačů, ty je analyzují a podle nich pak provoz řídí, aby byl co nejefektivnější.

Provoz kotle

Při každém spalovacím procesu je nutné zajistit, aby se energie paliva optimálně využila. Na teplosměnných plochách spalovenského kotle se usazuje popílek, což snižuje prostupy tepla. Jelikož je kotel v provozu prakticky neustále, je k dispozici účinný systém vibračního čištění, který se provádí v pravidelných časových intervalech. Tím odpadne od výhřevných ploch kotle většina usazeného popílku.

^ nahoru


Podmenu


Hlavní menu