Krajské integrované centrum nakládání s odpady - Z komínů spalovny nepovanou parfémy od Diora

Přeskočit na menu

Napsali o nás

Václav Gavlovský - Z komínů spalovny nepovanou parfémy od Diora

26. května 2010

Vaše sdružení se snaží bojovat proti tomu, aby u Karviné vzniklo Krajské integrované centrum (KIC). Proč?

Kraj nepotřebuje prostou spalovnu, ale skutečné integrované centrum, kde se bude komplexně řešit problematika komunálního odpadu. Tedy nejenom ho svážet a spalovat, ale hlavně zpracovávat. Snaha o výstavbu spalovny v nejvíce znečištěném regionu této republiky, ale i Evropy, je v podstatě vizitkou maximální bezohlednosti politiků vůči zdraví zdějších občanů a hlavně příštích generací.

Jaká by tedy podle vás byla výhodnější varianta pro nakládání s odpady?

Komunální odpad by se měl dokonale vytřídit, aby se z něj daly vytvářet nové výrobky. Je třeba si uvědomit, že spalováním v podstatě ničíme suroviny jako jsou ropa a uhlí, ze kterých je vyrobena podstatná část umělých hmot a dalších výrobků denní spotřeby. Tím v podstatě okrádáme příští generace o už vyrobené chemické suroviny.

Už jste zmínil znečištěné životní prostředí na Karvinsku. Proč myslíte, že by mu spalovna ještě přitížila?

Pokud je spalovna komunálního odpadu tím nejvhodnějším ekologickým řešením tohoto problému, pak nic nebrání její výstavbě například v chráněné, z hlediska znečištění ovzduší čistější, oblasti Beskyd či Jeseníků. Argumentace nemožnosti odběru vyrobeného tepla nebo elektrické energie je pustou lacinou demagogií laické veřejnosti. Výstavba spalovny komunálního odpadu pro celý Moravskoslezský kraj na návětrné straně Karviné, kde zhruba polovina převládajících směrů větru bude vát splodiny právě na Karvinou s šedesátitisíci obyvateli, k tomu v průměru zhruba padesát dnů zimních inverzí, je, řekl bych, přímo zločinem.

Jaký vliv na ovzduší bude spalovna mít?

Z komínů spalovny určitě nebudou vystupovat parfémy jako od Diora. Rovněž je nesporný nárůst emisí aut z dopravy nejen komunálního odpadu do Karviné, ale různých chemikálií potřebných pro technologii čištění spalin, vod, náhradních dílů a podobně. Dále je nutné odvézt veškeré produkty vzniklé spálením odpadů včetně manipulace na skládce. Tvrzení o zlepšení ovzduší výstavbou spalovny je chiméra.

Prohlásil jste, že se "Karviná stane smetištěm Evropy". Na základě čeho tak usuzujete?

Karviná a její široké okolí jsou už dnes zasypány důlní hlušinou se zvýšenou radioaktivitou. A zbývající část bude zasypáváná toxickými odpady vzniklými spalováním komunálního odpadu. Těch vznikne, při dnes reálně připravované konečné kapacitě spalovny na tři sta tisíc tun ročně. Tento toxický odpad si žádné město Moravskoslezského kraje neodveze zpět. Navíc když lidé začnou v budoucnu v třídění uvědomělejší, kapacita spalovny začne být nenaplněná. A odpad se pro ni může začít dovážet z Evropy, protože platná evropská legislativa umožňuje dovoz komunálního odpadu pro energetické využití odkudkoliv.

Není pro spalovnu problém, že Češi netřídí odpadky zdaleka tak pečlivě, jako třeba Rakušané, jejichž spalovna ve Vídni bývá dávána za vzor?

O třídění komunálního odpadu před vlastním spálením se v naší krajské spalovně vůbec neuvažuje. A tak se v podstatě spálí veškerý produkovaný odpad nacházející se v popelnicích a velkoobjemových kontejnerech. U nás je tříděno dle zpracované dokumentace vlivů na životní prostředí zhruba dvanáct procent produkovaného odpadu. V Rakousku, Německu je to asi osmdesát procent! Nejdříve bychom se tedy měli soustředit na dosažení tohoto stupně třídění a skutečně nepoužitelný odpad by pak bylo možné spálit. Ale to by bylo asi velice náročné pro naše představitele, aby vytvářeli podmínky pro dosažení vyššího stupně třídění.

Jaké problémy podle vás mohou způsobit zbytky, které vzniknou po spálení, jako třeba popílek či struska?

Zbytky po spalování komunálního odpadu jsou ve světě mícháný s cementem a za zvláštních bezpečnostních podmínek ukládány ve vyhrazených složištích. A to jsou toxické zbytky tříděného dopadu! Jak tomu bude u produktů spalování netříděného odpadu, si lze jen velice těžce představit. Kde a za jakých podmínek bude ukládáno ročně až sto tisíc tun toxických odpadů vyprodukovaných v Karvinské spalovně se dokumentace, kde jsou vyjmenovány desítky stávajících skládek v Moravskoslezském kraji, nezabývá. Tím se nabízí jednoznačná odpověď.

Jak vnímáte reakce občanů v Karviné na plán vybudovat spalovnu?

I přes pět a půl tisíce podpisů na petici proti výstavbě spalovny v Karviné jsem bohužel přesvědčen o naprosté lhostejnosti karvinských spoluobčanů a v podstatě úplné apatii. V době internetu, médií by si měl každý vytvořit alespoň nějaký názor! Ćasto ale slýcháme: mne to nezajímá, ONI si stejně udělají, co chtějí! Tímto způsobem myšlení jim to jen usnadňujeme. Je třeba si uvědomit, že výše uvedená spalovna tady nebude den nebo rok, ale desítky let.

Oceňujete aspoň to, že spalovna vyprodukuje teplo a elektrickou energii, které do jisté míry omezí činnost teplárny Barbora?

To jsou velice zavádějící scestné argumenty. Při započtení všech nákladů na výstavbu, spalování, uložení odpadů, kontaminace podzemních vod, ovzduší, a také při pohledu na dopady na životní prostředí a lidské zdraví mnoha dalších generací až po eventuální ukončení životnosti spalovny, bude celý tento projekt určitě vysoce ztrátový. K tolik argumentovanému odstavení části teplárny nedojde, neboť v případě spaloven komunálního dopadu se jedná o velice nespolehlivý, nestabilní zdroj tepla.

Co by měl kraj v otázce spalovny udělat - odložit celou záležitost, vylepšit projekt, přesunout ho jinam, či ho zcela zrušit?

Třídení odpadů je dnes ponecháno bez jakékoli motivace pouze na zodpovědné uvědomělosti občanů. Kraj by měl řešit tento problém skutečně, jako globální problém dnešní civilizace, a to až v Evropě na úrovni představitelů v Bruselu. Odpovědnots za odpad by měla být dána vyrobci, kteří budou zodpovídat za to, že jejich věci budou recyklovatelné, vratné a podobně. Vždyť by stačilo tak málo - zakoupení nového výrobku by bylo na odpovědnost výrobce podmíněno vrácením toho starého, dožitého, jinak zaplatíš například o sto procent více. To by byla motivace, to by pak bylo naše okolí čisté.

Martin Pleva

Zdroj: Moravskoslezský deník

<< zpět

Podmenu


Hlavní menu