Krajské integrované centrum nakládání s odpady - Technologie

Přeskočit na menu

Zásady koncepční práce v oboru energetického využívání odpadů

Ochrana životního prostředí ve všech jeho složkách

Při stavbě či konstrukci systému energetického využívání odpadů musí být na zřeteli hlavní cíl - ochrana životního prostředí ve všech jeho složkách:

  • vzduch,
  • půda,
  • povrchové vody,
  • spodní vody

Zamezení přenosu škodlivin ze vzduchu do vody či do půdy

Zde je bezpodmínečně nutné dbát na to, aby nebyl umožněn významný přesun škodlivin z jedné složky životního prostředí do druhé (např. ze vzduchu do půdy).
Instalace výkonných zařízení k čištění spalin sama o sobě nestačí. Zpracování zbytkových materiálů z čistícího procesu tak, aby v nich zachycené škodlivé látky byly neutralizovány a nebyly tedy k disposici dalším složkám životního prostředí, je nezbytnou součástí zařízení k čištění plynů.
Únosná vlastní spotřeba energie - únosná energetická náročnost
Zařízení k energetickému využití odpadů je třeba koncipovat s únosnou energetickou náročností a to tak, aby vlastní spotřeba byla v každém případě pokryta vlastní výrobou energie. Neúnosná spotřeba energie má za následek neúnosnou výrobu energie v elektrárenských zařízení.

Využívat odpady v místě jejich vzniku

Odpady jsou jedním z negativních aspektů konzumní společnosti. Je proto správné odpady využívat v místě jejich vzniku. Zařízení odpadového hospodářství musí být koncipována tak, aby v případě nemožnosti využívat odpady, byly tyto odstraněny v místě jejich vzniku resp. v tuzemsku.

Zamezit přenosu problémů z jedné generace na druhou

Odpadové hospodářství je třeba provozovat a dimenzovat tak, aby budoucí generace nebyly zatěžovány chybami či nedostatky při současném nakládání s odpady stávající konzumní společností. Systémy odpadového hospodářství musí problém odpadů vyřešit.

Usilování o vysokou spolehlivost zařízení

Zařízení k energetickému využití odpadů musí být projektována tak, aby mohly být případné výpadky v dodávkách energie vyrobené z odpadů pokryty stávajícími klasickými zařízeními, které jsou vybaveny patřičnými "redundancemi".
Nicméně energetické využití odpadů je součástí ochrany životního prostředí. Životní prostředí musí být chráněno nepřetržitě a spolehlivě. Odpady vykazují nepřetržitý a bohužel i vzrůstající výskyt. Z tohoto důvodu je při projektování zařízení k energetickému využití odpadů nutné vhodnou volbou dílčích procesů a jednotlivých technologických aparátů usilovat o vysokou spolehlivost (8000 h/r - fond provozní doby, 7000 h - nepřetržitá provozní perioda).

Destrukce škodlivin

Zařízení k energetickému využití odpadů musí být konstruována tak, aby byla zajištěna destrukce škodlivých látek obsažených v odpadu či vzniklých během procesu.
Není-li destrukce škodlivin možná (např. u těžkých kovů), musí zařízení svým provozem umožnit jejich koncetraci - v ideálním případě recyklaci.

Únosná výše investice

Zařízení k energetickému využívání odpadů jsou často součástí komunální infrastruktury. Výši investice je třeba volit tak, aby po zohlednění všech kapitálových a provozních nákladů a výnosů nenastal žádný významný skok v cenách za odstraňování odpadů. Tento požadavek úzce souvisí se smluvními vztahy mezi městy a obcemi na straně jedné a smluvními firmami na straně druhé. Jinými slovy: zařízení k energetickému využití odpadů se musí projektovat s plným zohledněním "vypočítané" výše investice.

Další vývoj oboru energetického využívání odpadu

Bylo by pošetilé domnívat se, že je vývoj současných technologií k energetickému využití odpadů ukončen.

  • Potenciál dalšího vývoje technologie je především ve zpracování zbytkových materiálů - resp. v jejich látkovém využití (získávání solí, neželezných kovů ze škváry, zinku z filtračního koláče).
  • Rovněž obor ochrany proti korozi (spalovací komora, konvekční teplosměnné plochy) skýtá prostor pro další vývoj vhodných opatření a materiálů.
  • Pokračování vývoje vhodných spalovacích systémů pro široký rozsah výhřevnosti odpadů.
  • Pokračování vývoje komplexního automatického řízení procesu energetického využívání odpadů

Odpady a skleníkové plyny

Evropa chce omezit co nejvíce produkci skleníkových plynů, v našem případě jde zejména o oxid uhličitý, CO2. Protože odpady obsahují asi 50% biomasy, je energetické využívání odpadů z hlediska životního prostředí také asi z poloviny neutrální ve vztahu k oxidu uhličitému, který vnikne spálením uhlíku obsaženého v odpadech.

Hierarchiemi nakládání s odpady

V polovině roku 2008 (přesněji 17. června) přijal Evropský parlament novou směrnici o odpadech, její číslo je 75/442/ES. Členské státy jsou povinny implementovat obsah této směrnice do své národní legislativy do 24 měsíců od data jejího vydání – znamená to, že do roku 2010 musíme připravit zcela nový zákon o odpadech, který bude odpovídat požadavkům této směrnice.
V této nové evropské směrnici jsou zahrnuty základní principy nakládání s odpady v EU - recyklace odpadů, snaha o co nejmenší produkci odpadů nebo princip, že každý stát se má o své odpady postarat sám.
Směrnice také zavádí novou hierarchii nakládání s odpady. Všechny státy Evropské unie jsou podle ní povinny se postarat, aby byly odpady nějak využity – měly by se tedy buď recyklovat na jiné výrobky, nebo by se z nich měla vyrobit energie. Teprve pokud odpady není možné nějak využít, mohou se bezpečným způsobem odstranit.
První část u nás plníme: z komunálních odpadů se třídí všechny využitelné složky (papír, sklo, plasty, nápojové kartony) a recyklují se na jiné výrobky.
Zbytek po vytřídění však jde na skládky, což je to zmiňované "odstranění". Podle evropské směrnice, která bude do dvou let platit i pro nás, by se však tyto odpady měly ještě energeticky využít, a teprve zbytek (např. škvára) může být uložen na skládku, protože už jinak využít nejde.

Nakládání s odpady

^ nahoru


Podmenu


Hlavní menu