Krajské integrované centrum nakládání s odpady - Zbavme se odpadu a získejme teplo a světlo

Přeskočit na menu
12. ledna 2010

Zbavme se odpadu a získejme teplo a světlo

V posledních měsících budí projekt přípravy Krajského integrovaného centra nakládání s odpady (KIC) v Moravskoslezském kraji zaslouženou pozornost, a to nejen v odborných kruzích.

Po letech intenzivní přípravy, zpracování řady studií a dokumentů a vyhodnocování variant je na světě projekt výstavby moderního zařízení na zpracování komunálního odpadu, který pomůže na území severní Moravy vyřešit problém stále se zvětšujících skládek a zároveň energeticky využívat zbylou směs tohoto komunálního odpadu.

Energetickým využitím odpadů totiž získáme teplo a elektrickou energii a zároveň ušetříme až 90 procent objemu skládek. Vyrábět energii z odpadu je výhodné. Většina z nás si už zvykla třídit doma plasty, papír a sklo. Všichni ale víme, že pokaždé zůstane nevábný zbytek, který už se dotřídit ani recyklovat nedá, a skončí v popelnici a posléze na skládce. Ale nemusí. Lze z něj vyrobit energii...

A právě to je cílem výstavby moderního zařízení na zpracování komunálního odpadu, které by mělo být v následujících šesti letech postaveno na území kraje, konkrétně v lokalitě Barbora poblíž Karviné.

„Jeho kapacita bude zhruba 190 tisíc tun komunálního odpadu za rok s celoroční výrobou elektrické energie a tepla. Zařízení, jehož celkové investiční náklady činí bezmála pět miliard korun, splňuje hodnotu pro koeficient využití energie v návaznosti na Evropským parlamentem schválenou rámcovou směrnici o odpadech, která upřednostňuje energetické využívání odpadu před jeho pouhým odstraněním. Při jeho budování budou použity nejlepší dostupné techniky pro eliminaci jeho vlivu na životní prostředí," nastínil náměstek hejtmana Miroslav Novák (ČSSD).

Historie

  • Historie reálných záměrů využití energetického potenciálu odpadů, a to nejen komunálních, na Ostravsku začala již v osmdesátých letech minulého století. Již v té době socialističtí plánovači hlásali, že odkládání odpadu s energetickým potenciálem na skládku není rozumné, zvlášť když jsou k dispozici pouze omezené vhodné prostory. V Ostravě byla vybudována hala spalovny, nicméně zejména změna společenských podmínek definitivně projekt ukončila a technologie byla nakonec rozprodána.
  • Dalším pokusem byl projekt společnosti OKD na vybudování spalovny odpadů, vybavené technologií plazmového spalování. Tento projekt byl zpracován již velmi moderně, ale ani ten nakonec nebyl realizován. Důvodem k jeho ukončení ve fázi zpracování dokumentace pro posouzení vlivu záměru na životní prostředí (EIA) byla absence dlouhodobých reálných praktických zkušeností...
  • Po vzniku krajů tyto nové samosprávné celky dostaly do vínku řadu kompetencí, mimo jiné i povinnost zpracovat Plán odpadového hospodářství kraje. Opět přišlo na řadu to, co bylo všeobecně známo - pro obrovské množství odpadů v přelidněné ostravsko-karvinské aglomeraci a jejím okolí je nutno vybudovat zařízení, které jednak využije energii v odpadu skrytou a jednak pomůže řešit problém s nedostatkem prostoru na skládkách, a to zejména v Ostravě.
  • Nejvhodnějším moderním řešením je Integrovaný systém nakládání s odpadem, který zahrnuje vše - od posílení třídění a využití odpadů v obcích na nejvyšší možnou úroveň až po energetické využití zbylé směsi. Přípravou projektu krajského integrovaného centra se již v roce 2005 začala zabývat všechna statutární města v kraji a tato spolupráce v roce 2008 vyústila v založení čistě komunální akciové společnosti KIC Odpady, vlastněné Moravskoslezským krajem a statutárními městy Ostrava, Opava, Karviná, Havířov a Frýdek-Místek. Když teď statutární města spolu s Moravskoslezským krajem nevybudují nanejvýš potřebnou spalovnu komunálního odpadu s významnou podporou Evropské unie, chopí se záměru s největší pravděpodobností soukromý investor.

Česká republika nejenže nechce ukládat odpad na skládky, evropská legislativa jí to dokonce postupně zakáže.

K odklonění odpadů ze skládek se povinně využívají účinné nástroje - rostoucí poplatky za skládkování, které mají za cíl odradit města od ukládání odpadu na skládkách. Paradoxně tímto absolutně zaniká argument některých odpůrců spaloven, že jsou drahým řešením. Vzhledem k počáteční investici ano, ale nebudou-li postaveny, lidé v blízké budoucnosti budou za odpad platit mnohonásobně víc než dnes a než za odpad využitý ve spalovně. Jedna ekologická iniciativa označila rozhodnutí připravit projekt spalovny za vítězství chamtivosti. Opak je pravda. Je to nabízené zodpovědné řešení pro budoucnost, jak neúměrně nezatížit rozpočty měst a kapsy občanů. Navíc jde o investici do budoucnosti, do kvalitního životního prostředí. V době uvedení spalovny do provozu již nebude cenového rozdílu za ukládání komunálních odpadů na skládky a za jejich energetické využití ve spalovně a občan to nijak nepocítí, ba právě naopak.

Fámy o spalovně

Podstatou projektu KIC je intenzifikace třídění odpadu v obcích na využitelné a na trhu uplatnitelné komodity a zbylou směs energeticky využít. Zařízení pro energetické využívání odpadu, lidově spalovny, mají však v České republice všeobecně špatnou pověst, bohužel neprávem. Tyto fámy a mýty však vznikají jen kvůli neinformovanosti. Spálením odpadu zcela jistě vznikají znečišťující i nebezpečné látky. Podobné či stejné látky se však uvolňují i u nás doma, ať již z kamen, z motorů aut, nebo při táboráku.

„Rozdíl je v tom, že ve spalovně jsou veškeré znečišťující látky neustále, doslova nepřetržitě kontrolovány a jsou zde vybudována vysoce výkonná a spolehlivá zařízení, která tyto látky bezpečně zachytí. Obecně platí, že spalovny jsou nejvíce kontrolované provozy. Množství znečišťujících látek v odcházejících spalinách je zcela zanedbatelné a dá se srovnat se spalinami, které odcházejí z výtopny na zemní plyn, která je považována za nejčistší zdroj energie. „Čistá" energie ze spalovny nahradí teplo dnes vyráběné v klasické teplárně z černého uhlí, pro kterou právní předpisy stanovují mnohem mírnější emisní parametry," vysvětlil Tomáš Kotyza vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství MSK.

Proč právě Karviná?

Řada obyvatel Moravskoslezského kraje si klade otázku: „Proč by spalovna právě měla vyrůst v Karviné"? Není to výsledek svévolného ukázání prstem někam na mapu, nýbrž výsledek řady vyhledávacích studií. Výběr lokalit se významně zúžil s potřebou využít vzniklé teplo. Bylo nutno hledat lokality zasíťované distribuční soustavou pro rozvod tepla a rovněž s poptávkou po tomto teple. V zásadě pouze lokalita Karviná dokázala splnit všechny uvedené předpoklady a pochopitelně řadu dalších - od souladu s územněplánovací dokumentací až po kapacitu stávajících komunikací, svozovou vzdálenost apod. Projekt navíc využívá tzv. brownfield - zdevastovaný areál bývalého černouhelného dolu.

Jak to vidí: Tomáš Hanzel, primátor Karviné:

Zastupitelé Karviné v květnu 2007 jasně deklarovali podmínky, za kterých budou souhlasit s tím, aby krajské centrum pro likvidaci odpadů stálo na území města. Udělali jsme to s vědomím, že Karvinsko trápí nedobré ovzduší a že nedovolíme další rizika. Nic se nezměnilo: chceme, aby zkoumání vlivu stavby na životní prostředí (EIA) neukázalo negativní vliv na ovzduší města. Dosavadní procesy ukazují, že to tak bude, a KIC ještě vyrobí energii pro Karvinsko a nahradí část provozu staré teplárny, která zrovna ekologickým provozem není. EIA v prvním kole dopadla dobře, jenomže na to neslyší lidé, kteří se zaštiťují ekologickými hnutími. Snaží se veřejnost ovlivnit katastrofickými skazkami typu ,,spalovna zabije vaše děti" . Kdybych neměl vůbec žádné informace a někdo na mě vyrukoval s tímhle, taky bych se děsil. Oni to dobře vědí a vymýšlejí nové a nové nesmysly. Co kdyby nám raději poradili, kam budeme za třicet let sypat všechny ty naše odpadky? Na karvinském zastupitelstvu se už nepodložené výpady proti KIC stávají nutným folklorem - volby se blíží a politický kapitál se hodí, lhostejno, že to je jen laciná demagogie a zneužití tématu, na které logicky slyší každý. Opakuji jasně, co už jsem stokrát řekl: budu první, kdo řekne NE každému provozu, který životní prostředí ve městě jakkoli ještě více zatíží. Za druhé: nebude-li odběr tepla a nezastaví-li se část současné teplárny, nebude se stavět KIC, to je zřejmé. A konečně: nehrajme na notu demagogických výstřelů nepodložených fakty a motivovaných výhradně politicky a předvolebně, počkejme na výsledky odborného posuzování a pak debatujme znovu, racionálně a nad fakty!

Jak spalovna vlastně funguje?

Pro vlastní přeměnu energie odpadu je předpokládáno nasazení osvědčeného systému roštového ohniště a celé technologické zařízení spalovny je navrženo důsledně v úrovni nejlepší dostupné techniky - BAT. Je navržena naprosto bezpečná a ověřená technologie běžně v Evropě používaná, a to jak z hlediska provozní spolehlivosti, tak špičkové úrovně čištění spalin a zpracování zbytkových procesních látek. Zařízení bude schopno být v provozu osm tisíc hodin ročně a bude vybaveno dvěma technologickými linkami. Projektovaná kapacita je 192 tisíc tun jinak nevyužitelného, předtříděného komunálního odpadu.

„Pro čištění spalin bude použito si mnohem dražší, ale velmi účinné čištění takzvanou mokrou cestou. Vznikající odpadní voda z tohoto procesu nebude vypouštěna do prostředí, ale bude odpařena a látky zbylé po tomto odpaření budou zpracovány a bezpečně trvale uloženy," doplnil Kotyza.

Dopady KIC na kvalitu ovzduší

Moravskoslezský kraj je, jak známo, oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, z logiky věci tedy plyne, že přidávat další zdroje emisí není rozumné. Řešením je nahrazení „čistou energií" z odpadů - neboli vyrobeným teplem, část energie vyráběné v klasické uhelné teplárně a pokrývající nezbytně nutnou spotřebu tepla a teplé vody měst Karviné a Havířova. Měrné emise na jednotku vyrobené energie jsou prakticky ve všech sledovaných parametrech u spaloven výhodnější.

„Zprovozněním nového energetického zdroje a částečným odstavením starého dojde tedy v lokalitě ke snížení absolutního celkového množství emisí do ovzduší. Energie vyrobená z odpadů je prokazatelně nejčistější zdroj energie získávaný termicko-oxidačním procesem. Žádné, sebelépe odsířené spaliny z elektrárenských procesů se nemohou svojí kvalitou srovnávat s vyčištěnými spalinami z procesů energetického využívání odpadů," zdůraznil náměstek Novák.

Dojde ke snížení objemu odpadu ukládaného na skládku zhruba desetkrát a hmotnosti odpadu ukládaného na skládku o sedmdesát procent.

K postoji ekologických iniciativ

Argumenty používané „proti spalovně" jsou prefabrikovaným dílem, které je účelově ve stejné podobě používáno při všech obdobných situacích. Na každý z nich existuje logický protiargument a vysvětlení. Po trpělivé diskusi se zarytými protagonisty odporu většinou dospějete k závěru typu: „No jo, to je sice pravda, ale JÁ, popřípadě MY - zaštiťuje-li se aktivista veřejností - to tu zkrátka nechceme." A tady již vysvětlování končí, shody nelze nelézt, jelikož schází racionálno. Dalším často používaným strašákem veřejnosti jsou karcinogenní dioxiny a furany, kterými spalovna zamoří okolí.

„Spalovna je vybavena účinným katalytickým dioxinovým filtrem, který účinně tyto látky zachycuje. Množství, které se dostává do ovzduší, je naprosto zanedbatelné s ohledem na množství těchto látek vznikajících v rodinných domech v kotlích na tuhá paliva a v průmyslových provozech - tvoří zhruba 0,1 procenta. Žádný aktivista veřejně nebojuje proti spalování biomasy, a přitom při tomto procesu vzniká mnoho a mnohonásobně více dioxinů než je pouhá norma pro spalovny!!!" uzavřel Tomáš Kotyza.

<< zpět

Hlavní menu